Domy č. 21–40

Č. 21 U Housičku

R. 1749 vystavil tento domek Vit Polouprutský. Starší název Čermáková chalupa. Po něm Franc Čermák rozen 1782. Potom to Štěpán Čermák č. 63 snad příbuzný France. To bylo stavení dřevěné. Od Čermáka koupil Franc Vodseďálek č. 75 a tento vystavěl od kamene. r. 1845 stavěl Franc Vodseďálek č. 75 pro syna Vita nad Stráni nad č. 92 na poli domek. Ale že neměl povolení ku stavbě nenechali ho dostavěti a on to rozboural a přistavěl to k č. 21. Takže byl chlév přestředkem stavení. Jan Vodseďálek syn jenž koupil pole na Roztočtě jenž má nyní č. 22. Manželka Marie dcera Adama Nováka č. 76. Synové: Josef, František, dcera Marie a Františka provdaná Hajnová. r. 1860 prodal Vodseďálek jenž byl velký lakomec a mnoho peněz zde náskládal. Tomáš Novák šenkýř v č. 10 to koupil. Že se však nepohodli o 50 zl. rozboural Vodseďálek onu světnici výše uvedenou a odvozil kamení na Skálu již si koupil. Po Novákové smrti r. 1863 vdova Anežka Nováková roz. Martincová z Roztok prodala to r. 1864 za 556 zl. Koupil to Franc Housa zedník č. 26 zvaný Housiček. dříve podruh v č. 87. Manželka Karolína dcera Adama Nováka č. 76. Syn František, dcera Františka provdaná za Jana Vodseďálka koláře ve Vysokém. Karolína Housová to postoupila r. 1892 synu Františkovi za 380 zl. František Housa stodůlku jenž u toho byla t. r. rozboural. Kvůli silnici přišlo toto

číslo roku r. 1893 o 1/3 obecního pozemků. Frant. Housa krejčí člen obec. výboru, rozdělovatel aprovisace v r 1915 – 18 nar. 27. 4. 1861 zemřel 13. 2. 1922. Pokoji popeli jeho. Žena Barbora roz. Kořínková ze Zdechovic u Přelouče. Synové: Stanislav faktor koralář, Alois a Boleslav švec. dcery: Marie provdaná za Václava Týla na Příchovicích a Stanislava za Roberta Palmu v Tanvaldě. Barbora Housová vdova ujala domek r. 1922. Cena domků 4 000 K podle obhadu r. 1922 350 zl. podle Trh. Smlouvy r. 1863 Tento Frant. Housa jenž se psal Franz byl veliký milovník starožitností a zůstala jich po něm pěkná sbírka.

Oprava podle staré gruntovní knihy z r. 1700 Vystavěl Jakub Polouprutský z č. 13 a po něm r. 1781 syn Vít a po tomto r. 1791 syn Josef po němž ve dražbě koupil za 150 zl. Fr. Vodseďálek č. 75 a r. 1804 a po tomto r. 1839 syn Jan.

Č. 22 U Čermáku

První majitel tohoto gruntu byl Jan Čermák a po něm 1654 jeho syn Václav Čermák. Po Václavovi syn Jan Čermák. Po něm Václav Čermák jenž měl dva syny jimž grunt rozdělil. Josef Čermák č. 23 a Václav Čermák č. 22. Václav stavení r. 1740 opravoval. Syn Josef narozen 1778 zemřel 1847 a Václav v č. 18. Josef Čermák r. 1820 představěl dům z kamene. Dříve bylo stavení roubené a velmi rozsáhlé. To jest nejlépe vyděti na oné rovince nad č. 21. Pod dubem u cesty nahoře byl sklep jenž měl se stavením jednu střechu. Sýň byla tak veliká že v ní měli tři veliké almary a na celou zimu dřívi. Když to stavení již shnilé sbořili a stavěli ze základů nové přišli na jakési staré peníze. Když je prodávali židovi řekl jim tento. Ty peníze jsou starší než váš Kristus. S tím stavením to bylo vlastně takto. Po zboření č. 22 jehož stavební parcela přišla při rozdělení gruntu na čtyry díly k č. 23 měl jsi Josef Čermák vystavěti dům na poli za č. 84. Jemu se ale zdálo že by byl stranou a že by k němu nešel nikdo na pobyt a proto pozemek po č. 22 koupil zpět a dům vystavil znova. Tento Jos. Čermák zemřel náhle. Když ho oblékli do rubáše a dali do rakve kterási žena mu dala pod nos kytku. Tu on oživnul. Jak se v rakvi posadil celé shromáždění ze světnice uteklo. Byl prý ještě nějakou dobu živ. Syn Fran narozen r. 1798 č. 18, Michal v Hamřišťatech a Josef Čermák hospodář na č. 22. Manželka Kateřina roz. Kučerová z Benešova. Ujal od otce r. 1849 ale že na vojně spáchal nějakou faleš měl usedlost připsánu jeho švakr Josef Hlava z Benešova. Byl u Čermáka za schovance Kristián Čermák z č. 18 jeho synovec. Po smrti strýce měli to dostati synovcové bratří Kristián a Franc. Kristián ale strejce přemluvil, aby mu to dal celé. Tak se i stalo. Vzal si vdovu po strýcovi. Za povolení sňatku tohoto musel Kristián dáti 50 zl. na varhany. Ona ho teta vlastně k tomu přiměla neboť on sy chtěl vzíti Marii Markovou. Po smrti I. ženy jenž byla kolik let slepá vzal si Kateřinu Novákovou č. 55. Kristián Čermák měl slušné jmění ale k stáru dluhy. Zemřel stár 75 let r. 1914. Po něm to ujal nemanželský syn jeho schovanky Marie Štěpánkové z Boskova a Antonína Koldovského č. 75 Antonín Štěpánek. Na to ho odvedli na vojnu a ve válce se dostal do ruského zajetí a pobyl též v bolševické armádě. Proto když přišel domů dostal přezdívku bolšovák. Jinak Tonda Čermáku. Mezi tím mu zde hospodařila jeho nevěsta Anna Rydvalová z č. 77. Syn Antonín, dcera Anna. Štěpánkova matka se provdala za Josefa Vodseďálka ze Sklenařic nazvaného Joska slivovej. Ten byl veliký jedlík. Snědlť teď po večeři ještě než šel spati dva dumliky. Ten Čermáka a byl chtě z něho vytlouci zápis ale nepodařilo se a musel do Sklenařic. Kristiánu Čermákovi se hospodářství slavně nevedlo říkali

lidé že tam není požehnání. On říkal že hluboko ruchati neplatí, lépe prý se pomodliti. Byl malířem a řezbářem. R. 1903 vázlo na č. 22 pro Polubenskou kostelní kasu z r. 1801 14 zlatých.

Č. 23 U Boudalováku

Toto stavení vystavil r. 1779 Josef Čermák syn Václava Čermáka č. 22 na 1/2 gruntu tohoto. Po něm jeho syn Franc Čermák rozen 1783. Ženu měl ze Lhotky. Měl bratra Josefa rozeného 1785 jenž byl hrbatý a Antonína. Tito tři byli hudebníci. Hrbatý hral na basu. Když hrávali v č. 48 kde byla hospoda měl hrbáček jen hlavu nad stolem. Na stole byl suk on vždycky po nich chmátnul mysle že to groš. Dne 20. března 1832 koupil od Čermáka Franc Svárovský z Bohdalovic. rozen 4. 1. 1787. Žena Kateřina 22. 1. 1793. Tento Boudalovák měl moc dlouhé prsty. R. 1830 stavěl dům znova od kamene. Cihly dělal v lukách. To stavení dokud bylo dřevěné mělo chlév co jest nyní sklep. On zde chtěl míti hospodu ale nedostal povolení. Měl syna France a dceru Barboru. Syn Franc Svárovský pekař. Manželka Anna roz. Svárovská ze Stanova. Měli jednoho syna france. Franc Svarovský když se oženil s františkou Polouprutskou č. 88 dal se do hry karet tak že musel živnost ujmouti jeho nevlastní otec Adam Vodseďálek č. 75. jenž dluhy zaplatil, pole si vzal a zápis dostala Františka Svárovská. Svarovský byl mezitím 8 let ve světě a když se mu nevedlo vrátil se domů a nádeničil. Jakmile dostal sebe menší část peněz hned je prohral. Jednou o masopustě dal všechny slepice zabíti a strojil podobným kumpánům hostinu. Tento když byl odveden k zeměbraně byl za něho jeho otčím Vodseďálek ve Vídni u audience prositi, aby mu ho pustili domů ale všecko marno. Císař mu řekl že byl též vojákem. Svárovského děti: František mlynář v Bělé. Josef též mlynář. Jaroslav v Saské Lužici. Dcera Pavla č. 23. Františka Hartlová v Maršovicích. Anna Stybliková v Jablonci n/Jiz. Marie a Lidmila provdaná za Františka Vodseďálka z č. 9 holiče. Po smrti své matky r. 1919 ujala chalupu dcera Pavla Svárovská. Otec mezitím odešel do světa a zmizel beze stopy. Když to r. 1842 dne 29. ledna ujal Fr. Svárovský od otce vázlo na tom: Výměnek pro Josefa Čermáka a jeho matku Annu. Pro zádušní kapitál 33 zl. pro France Háska 50 zl. pro Adama Heváka NC20 [*], 20 zl. Tehdy to ujal za 500 zl.

Oprava podle staré grunt. knihy z r. 1700 č. 22 Po Václ. Čermákovi r. 1809 synové Frant. a Jos. Po Francovi syn Jos. a t. d. Od Jos. koupila r. 1811 syn Jos. a od tohoto Karel Farský r. 1817 rychtář od něhož koupil r. 1819 Fr. Zeman z Roztok a vystavěl č. 84

Č. 24 Na Kosnici

Původně obecní chalupa viz str 5. Sklep stál nad domem jako u č. 39. a chlév byl co je nyní sklep. Ten sklep rozboural Fr. Večerník. Do vystavění zvonice r. 1824 byl na střeše stavení toho zvonek. Ten zvonek jež rakouský erár r. 1917 zabavil k válečným účlům byl z r. 1454. První mi zde jest znám r. 1787 Vít Novák. Synové: Vit a Pavel a dcera Marie. Pavel byl 30 let na vojně. Před nim otec Daniel jenž to vystavěl. Vít Novák. Žena Marie dcera hrobaře Nečáska z Vysokého. Rozena 1785. Syn Pavel, syn Vit

  • zřejmě na čísle popisném 20

a dcera Marie provdaná za Šaldu č. 55. Vit syn zde měl do smrti výměnek soudek bramboru. Byl podruhem v č. 10 chytal krtky a před smrti byl slepý. Tehdy měl od obce 1 zl. týdně. Jeho strýce Pavla chytili na vojnu bylo mu 18 let. Když přišel po 30ti letech domů nikdo ho neznal. Byl kyrysníkem a veliké postavy. V letech čtyřicátých koupil domek Josef Nesvadba z č. 74. Žena Barbora rozená Preislerová č. 33. Syn Josef mlynář v Kuchelně kdež se r. 1873 zastřelil a františek zemřel. Josef Nesvadba zemřel r. 1855. Barbora Wečerníková. Po smrti Nesvadby vzala si vdovce France Večerníka od ševcu. Ten byl moc veliký a také zlý člověk ale dosti lenivý. Každému nadával culik. Tak když mu zemřela dcera Barbora, farář o pohřbu nečkal se mší. Když přišel průvod do chrámu a Večerník vyděl že farář se jíž ubírá prič, otočil se k ženě a zařval. Ty mě Barko budeš moci jít k tomu culikoj do kostela. On a Josef Hlůže ze Stanova č. 10 se vyznamenali v pranici při stavbě kostela na Přichovicich as r. 1850. Byl silák ale lenoch. U č. 24 bylo mnoho třešní. Ale on jednu po druhé porazil neboť stromoví nepřál říkaje že to vytahuje louku. Jednou jeho chlapci učitel nasekal pro neposlušnost. Večerník se sebral a do školy. Hned ve dveřích se ptá: kde je tá prasakramencká metla. A zhlédnuv ji u tabule popadl ji. Učitel ji však také chytil. Jenže Večerník mu ji vytrhl a kantorovi nasekal. Též on nejvíce nadával když se stavěla silnice neboť přišel o velký díl pozemků. Přál tehdy Vodseďálkovi č. 75 jehož považoval za původce, aby skonati nemohl. Děti františek slejvač na vojně dělostřelec. Antonín v Rovensku. Jindřich kominík v Kladně. Linhart krejčí v Tanvaldě. Dcera Anna, Julie v Teplicích. Franc Večerník byl veliký kuřák a čedíval tak že lidé mysleli že tam hoří. František Wečerník žena Karolina rozená Fuchsová z Lomnice. Syn františek krejčí. Antonín švec, dcery Barbora, Julie, Terezie. Karolina Wečerniková vdova po smrti může r. 1918 jenž od r. 1922 zase zvoní na místě Josefa Nováka č. 55.

Č. 25 V Pazderně

Původně pazderna na lenk [*] č. 22. Potom to koupil as r. 1770 Petr Novák krejčí od Vojáku. Po něm jeho syn Jan Novák. Od něho ji koupil Petr Kurfirst z Boskova. Značně mu ji opravil jeho tchán Vodseďálek krejčí. Od Kurfirsta koupil pazdernu. Vit Novák krejčí z č. 28. Jeho žena Karolina dcera France Slavíka č. 48 zemřela od jeho ran. Též dvě jejich děti zemřeli v jednom týdnu. Od něho koupila domek pro syna Pavla a Tomáše, Barbora Vodseďálkova č. 75. Pavel Vodseďálek zednický polír koupil od Josefa Marka č. 35 za 800 zl. pole. r. 1871 prodal ono pole Housovi č. 27 a domek koupil za 350 zl. Franc Novák zedník podruh č. 31 jenž měl moc dlouhé prsty. R. 1884 vyměnil s ním Josef Polouprutský č. 94 Novák přidal 650 zl. poněvadž u Vršťalova byly pole. Jeho žena Anna o tom nevěděla o tom nemluvila. A Polouprutský co kde neviděl to nevzal. Jejich 6 dětí bylo postrachem celé vesnice. r. 1893 stal se hajným u notáře Holleye (revír Helkovice, Roztoky a díl Stanova) Měl 15 zl. měsíčně. O zbrojní lístek musel notář žádati až do Vídně neboť Polouprutský byl mnohokráte trestán. O jeho krádežích by byla celá kniha. Tak Housové č. 27 ho hlídali až jim půjde do lesa. On vida to oblékl se do nedělního a staré šaty vzal do uzlíku, pilku pod kabát a místo do kostela do háje. Tam se převlékl a roští na Krčovště nařezav přenosil na Končalovo. Jeho tchán Vit Polouprutský č. 28 mu to přivezl jako ze svého. Kamenem dohodil od Vršťalu k Vláškovem na střechu. Po smrti jeho ujala to r. 12. 11. 1922 vdova Anna Polouprutská.

  • od něm. lenken ?, zřejmě byla budova původně vázának k č. 22 jako sušárna (pazderna)

Syn Bohuslav zemřel r. 1912 v Rychnově u Jablonce utrživ v nějaké rvačce mnoho ran. Oni ještě o ničem doma nevěděli. V noci když všichni spali jen Josef hrbatý jehož trápil kašel né. Měsíc svýtil. I sliší Josef otevříti dveře u síně, pak u světnice. I vešel bratr Bohuslav v bílém rouchu a políbil spící matku na čelo a zase zmizel. Ráno přišel telegrám o jeho smrti. Syn Bohumil padl r. 1914 v Srbsku. Jaroslav v Libštátě přišel kostižerem o prsty. Obec. chudý. Václav mlynář v kraji. Ludvík šikovatel, legionář u tělesné stráže presidentovi a Franta v Jeseném. Tito se často s otcem a matkou právali a bylo podíváni když byli plni modřin. Tak se jednou hádali před volbami až rozbořili kamna. Podruhé zase večír u karet. Starý ležel už na posteli a nemoha to déle vydržeti zvedl se země botu a hodil ji na lampu. Oni když se ocitli ve tmě šli spát.

Č. 26 V dolením Krčovi

První majitel tohoto gruntiku byl Václav Řinda. Po něm r. 1617 jeho syn Duchek. Řinda. r. 1626 Matěj Vodseďálek jenž se pro evangelium vystěhoval ze země a grunt byl 48 let pustý. r. 1696 Jakub Kučera. r. 1714 Václav Blažek jinak Večerník jenž si později vystavil chalupu č. 31. Potom zda byli nějací Bratří Šebové. Od toho se říkalo ještě do r. 1850 u Šebu. r. 1776 Adam Wečerník z č. 39. Od něho koupil Jan Housa z č. 30. Tato role byla za vrchy jak jest ale po vrcha jen poloviční jak jest na parcelách patrno. Jan Housa z Bytouchova u Semil rozen 1751, žena Kateřina roz. 7. 12. 1756 dcera Adama Nováka č. 33. Syn Josef, Franc v Roztokách, rozen 1795 a Jan v č. 27. Dcera Marie 1783 na Skále. Dcera Anna provdaná za Antonína Zemana rychtáře ve Stanově 9 roz. Rozená 1798 zemřela 1866. Kateřina 24. 10. 1773 proudaná Polouprutská č. 88 a Eleonora Stránská. Tomuto Janu Housovi se zachtělo strhnouti ku své roli ještě roli Prutskou. I virazili chalupu z majitele (viz č. 27) a meze strhli a stavení rozbořili.

Okolo č. 26 bylo mnoho úlu či krču. Od toho příslotek. Syn Josef Housa nar. 26. 11. 1789 míval takové sny že se mu zdávalo i kdy má obilí sýti. Tak se mu jedenkráte zdálo. Přišel k němu člověk a povídá. Ty Josko myslíš sýti řepu ale pravím ti sej ji až odpoledne. Druhého dne bylo krásně ale odpoledne do 3 hod. pršelo. Po dešti pravil otec k synum. Hoši hakovati pro řepu. Hochum se nechtělo ale vyjeli ač bylo vody po kútky. Řepu zaseli. Lidé se jim smáli ale řepa se urodila že nebylo pamětníka takové. Jeho žena Eleonora dcera Adama Nováka č. 45. Roz. 3. 8. 1790. Syn Franc v č. 21 jenž měl zde do smrti právo seti jedné čtvrtce lnu. Josef dcery: Rosálie provd. Strnádková v Ruprechticích. Karolína Pekařová v Roztokách a Kateřina Polouprutská č. 94. Syn Josef Housa jenž byl 12 let starostem N13. 12. 1823 zemřel 9. 1. 1897. Živnost ujal r. 1857 dobře hospodařil ale přeci přivedl se do dluhů. Nejvíce ho stál syn Josef v č. 14, dluhů měli 1 400 zl. Žena Marie dcera Josefa Vedrala z Haratic. Syn Antonín když měl býti za dva roky stavitelem a otce též mnoho stál, zemřel. Syn františek. Za dcerou Marie chodil franc Svárovský č. 23 a Antonín Wečerník od ševců. Svárovský si vzal jinou a Wečerníkovi nechtěl otec dáti že prý jsou to zlí lidé a že by ji utloukl. I proudali ji za Žantu č. 93 jenž ji stejně tloukl. Wečernik je potom pod Čermákovou stodolou potkal a nafackoval ji i Žantovi. Syn František Housa kulhavý. Faktor koralář. Žena Anna rozená Jančurová z Ruprechtic jenž měla 10 zl. věna. Syn františek v č. 75 dcery Jindřiška proudaná za Josefa Čermáka z č. 53 ve Sklenařicích, Žofie za Fr. Kopala z č. 86 nádeníka u dráhy v Grünthale. Anežka a Anna

Oprava podle staré gruntovní knihy z r. 1700 Václ. Blažek jinak Večernik r. 1714 po něm syn Václ. Večerník jinak Blažek r. 1735 a po něm syn Adam r. 1776 od něhož koupil Jan Housa.

Č. 27 Na Prutě

Tato chalupa stála nad č. 26 u oněch jeřábku. Výměra 12 korců. Role se táhla k Trhovici. Co jest na Krčovště ona široká mez se křovím tam byla cesta. Vedle cesty táhli vodu vodu struhou z pramene s Vrchou až ke stavení. Vystavil to r. 1743 na díle gruntu Nováková Jan Novák. Syn Jana Nováka č. 28 podruhé. Předtím pustá spadla. Syn Franc Novák rozen r. 1746 žena Anna syn Franc narozen 1796. Žena Marie 20. 12. 1791.

Josef Novák muzikant jenž hrával se staroveskou kapelou ve Stanově. Janu Housovi se té chalupy chtělo protože se hodila do jeho gruntu. I navedl svého zetě Zemana rychtáře a šenkýře ve Stanově aby ho opil. Když ho opili rychtář ho přemluvil na výměnu své chalupy na domek č. 55 jenž měl Housa koupený ale nelíbil se mu. Novák když vystřízlivěl chtěl zpět ale na rychtě ujednáná věc byla jako od Boha. R. 1654 Jiří voják r. 1720 by stavení koupil od Jak. Polouprutskýho č. 15 Jan Novák rychtář po něm syn Jan, po něm syn Izidor Novák č. 98 a po tomto syn Jos.

Č. 27 V Hořením Krčoví

Jan Housa rozbořil chalupu prutskou a měl radost z pěkné role. Měl však na vojně ve francouzských válkách u dělostřelců syna Jana rozeného 1792. Ten byl r. 1812 po vítězství někde u Paříže z vojska propuštěn. I vypravil se do Říma podívat se na Sv Otce. Na cestě zpátky zastavil se v Terstu a poslal domů psaní jako by byl ještě na vojně. Zároveň prosil bratra Josefa, aby mu dal upsati 1/2 gruntu, aby ho pustili z vojny, že to potom chtíti nebude. Josef dobráček to udělal a Jan přijda domů si to ale vzal a ještě si vybral lepší pozemky. Nynější dům si vystavil r. 1815 Jan Housa byl veliký lakomec. Od sestry na Skále se peníze za malé procento dlužil a za větší procento půjčoval. Též z vojny mnoho peněz přinesl. r. 1835 porazil jim vichr za Vrchy společný les. Poněvadž měli stodolu s č. 26 společnou, vzal si vývraty Jan a vystavil z nich u č. 27 stodolů. Jan byl člověk velmi prchlivý. r. 1852 pásl nad domem trkavého býka. Býk se na něho obořil. On ho přetáhl klackem přes hlavu řka Ty neřáde já jsem se Francouzů nebál a tebe snad jo? Ale býk toho nedbal, nabral jej na rohy a odhodil a ještě jej pošlapal. Od té chvíle Housa chřadl až zemřel.

Pohledávky jež v různých místech měl r. 1852 U syna France Housi pod jmenem disposice 300 zl. U Josefa Šmída NC40 bez dluhopisu 90 zl. U Josefa Čermáka NC22 bez dluhopisu 12 zl. Na pozůstalosti syrotků Nesvadbových v Roztokách 31 zl. U Čermáka do března za máslo 17 zl.

U Antona Augustina Nesvadby č. 74. 15 zl. Summa 495 zl.

Děti jeho Franc č. 27, Anna ve Třiči Kučerová 115 zl., Marie ve Sklenařicích 20 zl., Františka Žantová č. 15 60 zl. Celkem 195 zl.

Od něho to ujal r. 1850 Franc Housa jenž měl též na čas honitbu spachtovanou. Synové: Antonín rolník ve Třiči. Jáchim rolnik ve Škodějově. Petr zemřel. František zemřel na neštovice. Čeněk a Josef Housové majitelé z Roztok a odtud podíl tam 31 zl.

Č. 28 U Končalu

Starší příslotek u Nováku. Obě role Novákovy k tomu patřily. Též Prud č. 27. První majitel gruntu tohoto byl Tomáš Novák. Po něm r. 1654 jeho syn Adam Novák. Tehdy byli na gruntě dvě stavení ale pozemky společné. Toto druhé stavení nyní č. 33 měl a polovici pozemku Václav Novák jeho bratr. r. 1686 Daniel Novák zván Tůma asi po dědovi. Po Danielovi Jan Novák konšel (od toho u Končalu). r. 1732 Jakub Novák r. 1759 jeho syn Isidor Novák rozen 1710. Žena Marie 1712. Syn Josef 1736, syn Pavel 1783, podruh v čísle tom. Syn Antonín 1785 jenž si r. 1800 vystavěl na 1/4 gruntu dům č. 74. Syn Franc 1746 č. 28. Dcera Rosálie v č. 36. Anna provdaná za Josefa Wečernika č. 39 a Marie v č. 16. Na celém tomto gruntě měli 10 koz a 2 voli. Když pásli kozy na Vrších tam bylo takové husté březi že měli potom kozi co sehnati. Borovice byly až nad samý dům takže bylo dříví tolik že strom porazili a osekavše větve odtáhli pouze kmen. Pole bylo jen na Vrších a ještě špatné. Nemusíme se tedy diviti že měl Isidor ode tří synů výměnek 3 soudky bramboru a 3 korce ovsa. Po Isidorovi syn Vít Novák. Franc Novák byl nejlepší hospodář ve vsi. Od lidu kupoval hnuj a sil až 3 korce žita což byl tehdy div. Odstěhoval se do Ruprechtic a živnost ujal syn Franc Škrabálek jenž asi r. 1845. Koupil to Josef Polouprutský z č. 65 jenž měl dříve 1/2 č. 19. Žena Marie dčera France Slavíka č. 81. Synové: Vít hospodář, Josef v Uhrách. Franc v Kořenově. (Wurzelsdorf). Dcera Anna v Uhrách, Františka, Marie a Karolina v Benešově. Vít Polouprutský jinak Vít Končalu. Žena Rosálie dcera France Vodseďálka č. 75 dcery: Františka v č. 69, Anna č. 25, Anežka č. 84 a Pavla Koldovská v Pasekách a syn František. Tento Vít byl též rádním. r. 1857 výměra pozemků podnes trvající 10 jiter 988 sáhu. Spolek č. 28 a 74, 6 jiter 884 sáhu. r. 1871 vázlo za živnost tou 880 zl. dluhu.

František Polouprutský jinak Končálek od posměváčku též zvaný Krvák pro své zamilované jídlo krev. Jeho chasa hrozně zlobívala o čemž se na jiném místě zmínime. Žena Marie rozená Nesvadbová z Roztok. Synové: Frant. zemřel, Vilém č. 28 a Karel. Dcery Albína č. 66. Kristina provdaná za Josefa Hladíka z č. 52 ve Vysokém u Schovánku. Pavla provdaná za Jaroslava Václavíka ze Stanova č. 38 v Roztokách. Těmto říkali hadí plemeno. Fr. Polouprutský ujal od otce 6. 7. 1880. Vilém Polouprutský ujal po smrti otce r. 1919. Žena Marie z Jeseného. Toto stavení není ještě podváženo. Jeho lidé obyvatelé snědi nejvíce dumliku. R. 1921 dne 25. dubna se dostal zloděj do č. 28. Vzal si ve stodole č. 74 žebřik a vytrhal na střeše došky.

Č. 29 V Potocích

První majitel této chalupy byl Jan Voják z nynějšího č. 44. Po něm syn Jiří Voják jenž z chalupy sběhl. Chalupa byla pak po mnoho let pustá až r. 1722 objevuje se co majitel Jakub Polouprutský od Sedláků. r. 1787 Adam Polouprutský [*] . Tehdy však už byla chalupa rozdělena na č. 29, 30 a 47. Po něm Josef Polouprutský. Syn Václav, Franc mlynář majitel 1/2 č. 20 a dcera Marie. Od něho chalupu koupil rodák vysocký Tomáš Rohn jirchář za 1 800 šajnu. Někde u cesty na pozemku č. 29 stála r. 1737 socha sv Barbory (viz str. 22) Vít Novák syn Antonína Nováka č. 74 krejčí. Koupil tu chalupu za 700 zl. šajnu. Jeho žena dcera France Slavíka č. 48 se při krádeží jetele na Roztočtě přetrhla. Dcera Marie v Pasekách. II. žena

Anežka dcera Josefa Nesvadby č. 79. Dcera Anežka. Barbora č. 53 a Anna provdaná za Čeňka Šídu v Ruprechticích. Od Nováka koupil Vít Slavík syn Víta Slavíka č. 36 as r. 1860. Žena Marie dcera Josefa Polouprutského č. 94. Dcera Marie provdaná za josefa Ducháčka č. 14. Vít Slavík pomáhal svému švakrovi Šmídovi vyráběti řezačky. r. 1889 nebyly žádné korale a on zemřel. Utrápil se dlouhou chvílý. Po něm zdědil chalupo zeť Josef Ducháček šenkýř č. 14. Ten dal zdarma pozemky r. 1893 pro sylnici a u č. 14 též jen, aby šla silnice kolem jeho krčmy. Též kamení se mnoho na jeho v Kosnici nalá malo dosti lacino. To pod tou podmínkou by též na silnici pracující bral kořalku pouze od něho. Z toho lomu jest už dříve stavěná zvonice a sklep u č. 25. V Kosnici ještě r. 1865 byl rozsáhlý bukový les. R. 1907 zemřela vdova po Vítu Slavíkovi v tomto čísle. V neděli o císařském posvícení ji odnesli na hřbytov a druhý den k večeru ta chalupa vyhořela. Bylo to stavení velmi shnilé a bylo to lidem velmi divné že to tak hořelo. U Nováků byli tehdy ve velikém nebezpečí neboť vítr táhl nahoru. Chvíli před tím bylo slyšeti ve stavení velikou ránu. Vít Slavík koupil si za 6 zl. pole od Josefa Marka č. 35 jež když se Ducháček stěhoval na Krumpešť prodal a peníze dal Ducháčkovi.

Obecní zastupitelstvo r. 1868 Josef Housa č. 26 starosta Josef Šmíd č. 40 Josef Wečerník č. 20 Josef Vedral č. 19 Josef Polouprutský č. 94 Franc Vedral č. 84 Jan Šmíd č. 41 Vít Janda č. 80 Vít Polouprutský č. 28

Oprava podle staré gruntovní knihy z 1700. R. 1770 Eva dcera Šimone Housi č. 31 provdaná za Adama Polouprutského jenž tu chalupu vystavěl. Po nich r. 1786 syn Jos

Č. 30 U Zámečniku

První držitel této chalupy jenž vznikla od č. 29 byl r. 1654 Jan Červinka. Pak dlouhou dobu mi není známo nic až r. 1757 Jan Housa z Bytouchova jenž dostal se později na č. 26. Po něm r. 1787 Vit Wečerník a po něm Karel (?) Farský z Ruprechtic jenž prý byl rychtářem což se mi v hlavě nesrovnává. Starší název v Hořeních Potocích. Pak se zde objevuje Josef Šmíd rozen 1786 ze Třiče. Jeho žena rozená 26. 7. 1788 zvaná Hamplice. Syn Franc zámečník ve Vysokém. Josef zámečník, dcera Barbora provdaná Prokůpková. Anna a Marie. Tehdy byl v Kostnici dole kuželečník. Josef Šmíd zámečník jenž si vystavil kovárnu a r. 1865 stodolů. Dělal řezačky až na Moravu. Čtyří pracovali celá leta a mnoho peněz vydělali. Též koupil velmi lacino pole na Roztočtě. Laciné bylo proto že na něm jen trní rostlo. Jeho žena Anna sestra Víta Slavíka č. 29 byla od práce chromá. Pro syna Josefa nakoupili č. 46 a k č. 30 též pole na Vojákově. U toho domu mívali až 20 úhlu.

Syn František Šmíd co voják u artilerie. Otec ho však z vojny vyplatil. Má prý 40 000 zl. majetků. Žena Františka dcera Josefa Slavíčka č. 63. Syn František mlynář v Pelhřimově. Josef obchodník v Jilemnici dcera Julie.

Oprava podle staré gruntovní knihy z r. 1700 R. 1654 Jan Červinka. Tobiáš Housa r. 1702 Jan Housa a po něm r. 1725 synové Jan a Šimon. Po Šimonovi č. 29.

Č. 31 U Blažku

Tuto chalupu vystavěl na obci as r. 1740 Václav Blažek z Krčoví. r. 1787 se zde oběvuje Jan Večerník od Smětalu. Po něm vdova Barbora Večerníková. Po této syn Josef Wečerník rozen 1777. Synové: Josef, Franc podruh v chalupě té jenž se vystěhoval do Uher. Petr voják. dcery: Františka a Barbora a syn Jáchim č. 38. Syn Josef Wečerník koželuh jenž měl dílnu naspodě pod setničkou. Tomu chalupu vzal za nezaplacené kůže visocký žid a dal jí do dražby. Wečerníková žena Anna dcera France Slavíka č. 48. Synové: Josef c k nadstrážník v Praze. Vincenc jenž měl klikaté nohy a zemřel na Svárově. Jáchim v Jeseném a Franc o němž nic nevím. Dcery Marie v Jeseném, Anna, Anežka a Josefka. Ve dražbě č. 31 koupil Franc Slavík syn France Slavíka č. 81 za 795 zl. 20 kr. R. 1849 dne 17. října dlužen zůstal 308 zl. 31 kr. Slavík jenž měl dříve domek č. 71 po smrti první ženy Marie 1888 vzal si poběhlici jenž byla od muže. Byla to vdova po Franci Nesvatbovi z č. 79 v Roztokách. Slavík jen aby si ho vzala dal jí vše upsati. Vymínil si jenom na tabák a 1/2 žejdlíku kořalky týdně. Ale ani to nedostával. Když jí lidé říkali: „co myslíš že si beřeš toho dědka?“ odpověděla. Na noc jest dobrý. Zemřel r. 1894. Anežka Slavíková roz. Kobrová z Vysokého. Syn Vincenc Nesvadba mlynářský a Jan hluchoněmý. R. 1906 koupila od Slavíkové za 700 zl. Marie Votočková z Přivlaky. Roz. Hejralová. Její synové František a Antonín Votočkové byli postrachem učitele a celé vsi. Dcera Marie Hejralová. Tato obchodovala se sýrem. R. 1912 koupil tu chalupu Frant. Leden z Chudenic soustružník železa. Žena Františka syn Josef narozený ve Slezsku. R. 1919 koupil chalupu rodák semilský Emanuel Zákoutský čeledín. Ten k tomu přikoupil kus pole od č. 36. Žena Františka dcera Josefa Kučery č. 58. Syn František dcery: Emilie, Růžena, Božena, Stanislava. Toto stavení jest r. 1892 podváženo svým dřívím. Pole k té chalupě velmi špatné pod mezy Vojákovou.

Podruzi zde byly za Slavíkové. Jeroným Krafek z Přívlaky. Petr Kubíček z Roztok. Frant. Rydval a Frant. Novotný ras či pohodný.

Oprava podle staré gruntovní knihy z roku 1700 1654 Mikuláš Holinka potom Václav Vitoš, r. 1686 syn Václav Vitoš, r. 1705 Jakub Pátek a r. 1712 Václav Sedlák, Jan Novák, r. 1724 Jan Večerník

Č. 32 U Duštů

Zde se první připomíná r. 1787 Isidor Novák a brzy po něm Franc Čermák a po těchto Josef Syrovátka rozen 13. 3. 1789. Žena Anna 15. 7. 1784. Synové: Josef, Franc, Jáchim, Pavel, dcery: Františka a Anežka. Josef Syrovátka syn jenž toto stavení r. 1828 znovu o něco výše původního stavení vystavěl. Žena Eleonora dcera France Slavíka č. 48. Syn Petr v Pasekách, Franc dcera Marie a Amálie. Michal Doubek jenž zde bílil lidem plátno. Syn Josef, Ambrož, dcera Antonie Anna provdaná za Josefa Vodseďálka č. 68. Syn Ambrož byl pověstný lupič o němž se na jiném místě zmíním. Zde jest chyba. Syrovátka teprve po Doubkovi a od Syrovátky koupil Josef Kočína z Příkrého. As r. 1856 a od Kočiny Franc Dušta z Přikrého. Žena Marie dcera Anna již si vzal rodák z Přívlaky pekař Jáchim Polák syn František zemřel a syn Karel a Josef zemřel. Po smrti Polákově r. 1896 provdala se vdova za Metelku ve Třiči u Hošku a zde byl v pachtě Antonín Wečerník truhlář od Ševců. Po smrti Metelkově vrátila se Anna Metelková do Staré Vsi a r. 1908 ujal od ní chalupu syn Karel Polák pekař. Žena Emma z Jablonce. Když byl v tomto čísle Kočina jeho moc chasa zlobila. Také jablka mu trhali. On, aby tomu zabránil ležel v noci pod jabloní pod peřinou. Hoši ale čekali až usne a tu pustili vodu do struhy jenž jde od Krčoví k Vitošovem zrovna na něho. Kočina když byl podplaven se probudil a mysle že se to stalo náhodou neboť žádného neviděl, zalezl do baráku. Ve vodě přeci ležeti nemohl. Když zmizel, obrali hoši jablka do jednoho.

Oprava 1654 Adam Kovář. Pavel Vlášek r. 1691 Václav Pátek r. 1705 Jakub Pátek bratr a hned ten samý rok Václ. Kolyn r. 1708 Mikuláš Čermák v 1728 Jakub syn 1750 Jan syn 1780 Josef syn 1785 Isidor Novák 1798 Jos. Neťuka 1828 syn Vít 1831 Michal Doubek

Č. 33 U Nováku

První majitel tohoto gruntu byl v století XVII. Václav Novák syn Tomáše Nováka č. 28. Byl obchodník v přízi a veliký boháč. Poněvadž byl evangelík poslali pro něho as r. 1652 ze Semil jezoviti tlupu rejtharu by jim ho přivedli. Toho dne pásli děti Adama Nováka kdes výše nad staveními dobytek. I byly upozorněny na jakýsi bleskot mezi stromy ve Křibě. Čekali co to, až seznali že se to lesknou přilbice a kyrysi vojáků. Věděli asi příčinu jejich příjezdu z vypravování rodičů a ať děti katolíka (bezpochyby tajného evangelika) běžel malý Daniel strýci to oznámiti. Václav Novák měl právě zaděláno na pečení chleba i vyzvedl z maštale koně vzal z truhly punčochu s penězi a vsedna na koně, poděkoval dětem a dal se přes Krčovsko tryskem k Vrchům a více ho žádný nespatřil. Byl svobodný. Rejthaři omeškavše se hledáním ho ve stavení marně ho potom v lese za Vrchy hledali. Grunt potom zůstal mnoho let pustý. I nabízeli to Janu Novákovi č. 28 jenž jako konšel býval s rychtářem v Semilech za zaplacení poplatku jenž za tá léta stály. On to však nechtěl že má dosti. Vrchní se rozčílil a dal ho na několik dní do šatlavi.

Novák byl chytrá hlava. Když ho propustili řekl vrchnímu že si toho 1/2 vezme pro syna mysle si že maje 1/2 může hospodařiti na celém. I dostal to tedy mladší syn Adam Novák narozen 1703. Syn Adam Novák narozen 1730. Žena Kateřina 19. 11. 1734. Dcera Jana Václava č. 10. (Tito byli oddáni 1754.) Dcery: Kateřina provdaná v č. 26, Anna Čermáková č. 22. Syn Jan v Roztokách a Adam Novák hospodář, nar. 24. 12. 1777 (ostatní viz č. 76) jeho otec vystavěl znova toto stavení r. 1779 a srub

jenž byl pod domem nahoře prodal Matěji Holinkovy. Poněvadž neměli celý grunt ač ho obhospodařovali, dostal od vrchnosti druhou 1/2 Václav Novák z Jilma jenž pobyl rychtářem. S Adamem se nemohli srovnati a proto si vystavěl Adam r. 1804 č. 76. Václavova žena Marie roz. 15. 8. 1774. Syn Václav a dcera Marie v č. 63.

Václav Novák syn narozen 9. 5. 1798. Byl od 1822 – 1848 posledním rychtářem u nás. I. žena Marie dcera Marie provdaná za Ant. Skrbka ve Stanově č. 4 a dcera Anna. Po smrti první ženy vzal si Novák padesátiletý svou někdejší 15ti letou děvečku Františku. Syn Václav č. 44 a dce (dcera?) Františka v č. 47.

Za V Nováka rychtáře zde byla hospoda. Tento byl moc prchlivý člověk a proklínal jak málokdo. Tak když obyčejné zaklení nestačilo, zaklel: Kdyby do toho chtělo tolik sakramentu co na Vojákově Skále jehliček. Jednou rouchal a vůl ho nějak zlobil. On obrátil násadku a udařil ho tlustým do tak zv. rokličky. Vůl se svalil a za chvíli byl bylo po něm. On a Jan Macháčka č. 84 si umyslili že prodají a usadí se v kraji. I prodali obá a teď nic ku koupy nebylo. I byl Novák rád když se vyskytlo Vojákovo ku koupi a Machačka koupil si už jen Blažtičku barák.

Franz Preisler a Josef Škrabálek. Preisler koupil od Nováka 1/2 20. 1. 1851 za 2 648 zl. a složil na to 689 zl. Byl ze Sklenařic a zván Štrejholák. Žena Anna, syn Franc v Kuchelně a Linhart. Dcera Anežka Syrovátková (Škodějov) a Barbora v č. 24. Josef Škrabálek z Helkovic koupil druhou 1/2 o něco později. O něm mi nic známo není.

Josef Palas a Franc Laurin Laurin z Jeseného vyměnil si svou 1/2 v Jeseném na 1/2 France Preislera. Jinak mi o něm nic známo není. Od Škrabálka koupil Josef Palas z Ruprechtic od Křížku zvaný Křížka. Žena Marie dcera Jos. Nesvadby z Olešnice. Syn Josef hospodář. Syn Petr pekař a tulák zvaný Kníže Lesů protože chodil na houby a je ve Vysokém prodával. Byl svobodný a měl v č. 33 byt do oženění. Dříve pořádný člověk zlumpačil. Když býval opilý, míval bohatýrské řeči. Ku příkladu. Nikoli, nepotáhnem na hrad bratra svého neb on velice udatný jest. Nazývalť dům č. 33 hradem. Syn František jenž se pro týrání od důstojníku na vojně 1882 utopil. Dcera Františka provdaná za Vincence Housu v Roztokách.

Franc Novák a Josef Palas Od Laurina koupil jeho 1/2 r. 1858 za 1 600 zl. Franc Novák č. 76 a po Palasovi jeho syn Josef rolník v Kopřoví ve Vysokém 22. 6. 1885. Žena Anna dcera tuhláře Jandy z Vysokého jenž dostala od muže jenž byl velký protiva a podivín ran co se do ní vešlo. Syn Josef hospodář a dcera Františka provdaná Junková majitelka hospodářství ve Vysokém. Od r. 1886 majitel druhé 1/2 František Novák č. 76. Po něm r. 1896 Anna Nováková vdova od níž koupil Josef Palas a usadil se zde. Stavení bylo tehdy spustlé, střechy děravé a nikdo naň krejcar nenaložil takže v Palasa oprava mnoho stála. Stromoví též všecko vyporáženo. R. 1919 ujal usedlost od otce syn Josef Palas. Žena Marie z Ruprechtic.

Č. 34 U Vitošů

První zmínku o tomto stavení viz na straně 5. Tedy by byl prvním držitelem gruntu jenž sahal od meze Novákovy až po hranice Roztok. Havel Pavlata 1020. (?) R. 1620 uvádí se co majitel gruntu Matěj Luštinec kdy ujímá to zároveň od něho syn Jiří Luštinec jenž zde ještě r. 1654 seděl. Případné jméno jistě měl neboť na Vitošově jest ještě po dnes luštěnce dosti.

R. 1686 byl zde Jan Vitoš z Roztok evangelík na katolickou víru obrácený. Byl zde ještě r. 1713. R. 1771 byl zde Pavel Vodseďálek jenž to stavení 1739 znovu vystavil. R. 1780 objevuje se zde Josef Čermák rychtář. Za něho se založil pověstný Katastr Josefínský. On zde první sázel brambory jež si přinesl ze Semil v kapse. Ale jen v zahrádce. Josef Čermák od Petrů. Žena Marie. Syn Josef nar. 1750, Václav. Jan jenž před vojnou uprchl do Saska, Antonín. Pavel v č. 42. Franz u Kucheláku a dcera Anna provdaná za Josefa Heváka č. 20. Polovici pozemku měl však tehdy Václav Polouprutský č. 15. Syn Václav Čermák nar. 28. 9. 1796 žena Kateřina dcera Jana Kobra č. 77. Syn Josef hospodář, a Franc u Vodseďálků. Dcera Marie. Anna provdaná ve Sklenařicích. Tento Čermák byl náruživý pytlák a myslím následek toho záhy smrt. O jeho pytláctví jinde. Vdova Kateřina Čermáková do r. 1842 kdy to ujal syn. Josef Čermák žena Anna dcera Pavla Slavíka č. 85. Syn Josef koupil si as r. 1866 1/2 č. 85 od švakra Josefa Slavíka a č. 34 od něho koupil r. 1867 Franc Housa č. 27 za 2500 zl. jenž zde měl tyto nájemníky. Vít Novák z č. 24 Josef Novák z č. 76. Karel Bubeník z Ruprechtic. Tito tři zde byli pohromadě a často se dohromady prali. Po nich zde byli Vít Novák z č. 59. Josef Kaván s Poniklého. Josef Malík z Ruprechtic. Ovšem že byli v nájmu jen v stavení.

A po těchto zde byl Frant. Novák z č. 57 (nyní č. 37) za něhož r. 1907 o vysockém posvícení v hodinu odpoledne stavení i se stodolou vyhořelo a více nevystavěno. K tomu číslu patřilo nejvíce lesa ve vsi a u domů bylo mnoho jabloní. Nad domem byl lom. Knihovní vložka č. 19. Kateřina Čermáková zde měla do své smrti r. 1879 výměnek.

Oprava Jan Vitů či Vitoš. Po něm r. 1686 syn Jan Vitů, po něm r. 1705 syn též Jan a po něm nevlastní syn P. Vodseďálek a po tomto zeťové Jos. Čermák a Václav.

Č. 35 U Marků

Toto stavení vystavěla na 1/2 gruntu Petrová r. 1768 Adam Čermák z č. 36. Jeho žena byla dcera Jakuba Nováka č. 28. Potom se zde objevuje rodák ze Třiče Josef Marek rychtář rozen 1780. Bylo to moc zlý člověk. Syn Josef, Franc v č. 12. Dcera Kateřina v č. 39. Rosálie v Roztokách a Anna provdaná na Dušnici. Po smrti I. ženy oženil se Marek znova a měl ještě syna Antonína jenž měl zděditi grunt o výměře 20ti jiter. Starší syn Josef jenž měl již svůj podíl v rukou, otce však donutil, aby mu to dal. Antonín se vyučil ševcem a koupil si Strnádkovu chalupu za Hoř. mlýnem. Josef Marek rychtář nar. 29. 8. 1810 zemřel 18. 3. 1878. Rovněž podivný člověk I. žena Anna II. žena Anna vdova po Paloušovi č. 37. Syn Josef jenž studoval na kněze ale před samým vysvěcením r. 1864 zemřel. Dcera Marie provdaná za Jana Zemana č. 6. K dceři Anně se přiženil Jarolím Hladík ze Třiče zvaný Marek. Dcera Anežka a Emilie provdaná v č. 36.

Po smrti I. ženy si vzal Hladík II. Anežku z Ruprechtic. Tato měla veliký dar výřečnosti. Syn Josef. Marek když už ku práci nebyl prodal završí. Jeden kus Vitu Slavíkovi č. 29. druhý Pavlu Vodseďálkovi č. 25. Ponechal si tam jen kousek smrčí. Na završí byl veliký les, zaň utržil Marek 100 zl. K stáru byl Marek úplně hluchy takže když mu něco chtěli museli to napsati. Za Marka zde byl podruh Adam Čermák syn bývalého majitele. Měl syny: Adama, france a Augustina truhláře v Praze. Josef Hladík r. 1922 obecní pokladník. Jeho žena Marie z Rožďalovic. Dcera Jaroslava jenž zemřela v stáří 6ti let.

Marek to stavení původně dřevěné vystavěl r. 1850 od cihel a sice jest stavěno takto. Nejdříve jsou vystavěny postranní zdi a potom teprve lomeniční. Josef Hladík r. 1921 vystavěl na místě někdejšího č. 36 novou stodolu s krytým žentourem.

Č. 36 U Petrů

Toto stavení vystavil r. 1610 Petr Čermák na 1/2 gruntu Smětalova. Po něm syn Matěj Čermák zván Petrů. Po tomto syn Daniel Čermák konšel zvaný Daněk Petrů. K Danielově dceři se přiženil Vit Slavík z č. 48. Synové Vit, a Franc jemuž otec vystavěl č. 81. Dcera Anna v č. 76 a Marie v Benešově. Syn Vit Slavík narozen 1792. Zemřel 1822 na rakovinu ve střevě. Žena Rosálie dcera Isidora Nováka č. 28. Syn Josef, Vit zámečník v č. 29. Dcera Anna v č. 30. Syn Josef Slavík starosta a šenkýř. Naroz. 6. 4. 1815. Zemřel 1870. Žena Kateřina dcera Josefa Šmída č. 40. Syn Josef, Franc pošmistr v Schenkenhahnu a dcera Anna provdaná za Antonína Wečerníka u Šéfů. Syn Josef Slavík. Žena Anežka vdova po Novákovi č. 21. Syn Josef, dcera Anežka v č. 37. Tento Slavík neutrácel a do hospody nechodil a přece pro dluhy přišel o živnost a přiženil se do č. 92. Říkali mu Váha.

Franc Slavík poštmistr koupil tu živnost ve dražbě za 2 400 zl. Dluhy zaplatil a postoupil to synovci Josefovi. Takových strýcu je jistě málo. Josef Slavík veliký kořala jenž se znovu zadlužil a stavení r. 1907 v pondělí po Sv. Trojici zapálil. Shořela též společná stodola a č. 81. Vlastně z ní oheň vyšel. Josefu Kobrovi č. 81 shořelo všecko nářadí. Tak zahynulo toto staré a velmi rozsáhlé stavení jenž vypadalo s č. 81 jedno jako druhé. Pozemky koupili: Hladík č. 35, Novák č. 87, Zákoutský č. 58. Slavíková žena Emilie dcera Jarolíma Hladíka č. 35. Syn Josef, Václav a dcera Pavla. Slavík si koupil r. 1907 č. 38 na Podrybníku a r. 1908 to zase zapálil a koupil si v Hamřišťatech což od něho koupila Žofie Svatá mlynářka a rozbourala to. Slavík se usadil v Poniklé a r. 1914 se dal dobrovolně ku zdravotnímu sboru.

Č. 37 U Peloušů

Starší příslotek U Davidu. Od čeho by byl nevým. Nynější číslo vystavil r. 1782 Filip Hotovička. Po něm Filip Novák rozen 1760. Po tomto syn Vít Novák rozen 8. 10. 1784. Žena jeho Anna rozená 24. 9. 1797 a dcera Anna. Po něm Jan Mňuk ze Sklenařic jenž č. 37 prodal. Koupil je Franc Palouš z Ruprechtic žena Anna, syn Josef.

Syn Josef Palouš jenž koupil za 400 zl. kus pole od Josefa Marka č. 35. Jeho matka byla provdána za Marka.

Josefa Palouše žena Františka a dcera Petra Nováka č. 44. Syn Josef klempíř ve Velvarech, František švec v Bakově, Antonín mlynář v Kotelsku. Jan klempíř ve Vysokém a Petr, dcera Anna, Anežka provdaná na Cimbále u Semil. Dcera františka. Syn Petr Palouš jenž zemřel na souchotiny. Rovněž sestry: Anežka a Františka. Jan Palouš zdědil domek po bratrovi. Prodal výše jmenované pole Josefu Palasovi č. 33 jenž ho zasázel. Domek prodal r. 1908 a vystavěl si ve Vysokém r. 1912 dům. Zemřel 1922 na souchotiny. Zván Honza Peloušu. Žena františka dcera Josefa Koutského č. 69. Dcera Zdeňka provdaná za Josefa Metelku ve Vysokém, zemřela rovněž. Rudolf zemřel r. 1919 stár 21 rovněž na souchotiny a dcera Anastázie také. Od Palouše koupil František Novák nemanželský syn Anny Novákové č. 57. Zván Holinka. Dříve podruh v č. 34. Žena Anežka dcera Josefa Slavíka č. 36. Syn Oldřich hrbatý. Dcera Božena.

Č. 38 Na Podrybníku

Toto stavení či domek vystavěl asi r. 1769 Franc Wečerník syn Pavla Wečerníka č. 39. Po něm jeho syn Franc Wečerník. Po něm Pavel Vodseďálek syn France Wodseďálka č. 55. Jeho žena Rosálie I. Přiženil se k Eleonoře Rolcové a č. 38 koupil Jáchim Wečerník syn Josefa Wečerníka č. 31. Žena Anna. Syn Jáchim, Vít, dcera Marie, Barbora, Anežka. Od Jáchima Wečerníka koupil domek Jan Mňuk z č. 37. Žena Marie dcera Jana Karlasa č. 91. Dcera Marie. Syn Josef a Edvard. Mňuk hrál na basu a jeho synové na housle. Ale brzo zemřeli. Mňuk 1870 domek podvahoval. Po Mňukově smrti r. 1885 přiženil se ku vdově Josef Hotovička z č. 69 jenž však jíž r. 1893 stár 72 let zemřel. Ku vdově Marii se přiženil třetí Josef Kvintus z Jeseného r. 1901. R. 1902 koupil domek od Kvintusa za 558 zl. Josef Hartig z Dušnice. Žena Marie roz. Pavlíčková. Syn Miloslav. R. 1903 koupil od Hartiga domek dřívější majitel Josef Kvintus za 380 zl. R. 1907 koupila od Kvintusa Emilie Slavíková manželka Josefa Slavíka č. 36. R. 1908 to však Slavík zapálil a více nestavěl. Staveniště koupil Josef Chvalina z Rybnic.

Č. 53 U Woceďalku

Tuto 1/8 gruntu s 1/2 stavení a stodoly dostal Vít Hajna z Pasek od svého tchána Josefa Wodseďálka jehož dceru Marii si vzal. Syn Václava dcera Marie provdaná za tkadlce Soukupa v Pasekách č. 39 a Anna.

Václav Hajna zemřel 19. 6. 1848. Po něm to ujala vdova Anna Hajnová. Dcera Petra Blažka z druhé světnice k níž se přiženil Franc Čermák švec zvaný Vitoš z č. 34 jenž z ní zápis šídlem vypíchal. Dcery Marie, Anna a františka a syn Josef (Čermák) hospodář žena Marie z Roprachtic. Syn Josef rolník ve Sklenařicích.

Dcery: Marie, Anna, Anežka a Františka zemřely. Dcera Pavla Slavíková jenž ujala živnost po otcově smrti r. 1918. Její muž Josef Slavík ze Třiče od Koldů zmizel ve válce 1914 – 18 a byl 1922 prohlášen na její žádost za mrtvého. Synové Antonín a Karel a Josef Čermák nemanželský syn Josefa Soukupa č. 53 A.

Č. 39 U Smětalů

Na gruntě tomto byl do r. 1610 Havel Klečata. Po něm do r. 1611 z Jeseného Matěj Brouk jenž prodal 1/2 statku Petru Čermákovi. O r později koupil si sám mlýn a grunt od něho koupil Samuel Cyrjak či Zeman. R. 1654 oběvuje se zde Jan Stínil z Ruprechtic jinak Smetal. Pak Jan Holán r. 1698. R. 1708 vystavěl znova to stavení Adam Wečerník jinak Maňdů z Příkrého. Ten prý měl syna ve válce proti Turkům. Po něm druhý syn Jan Wečerník či Honák. Zemřel stár 35 let. Syn Pavel, dcera Marie. Pavel Wečerník za jehož nezletilosti hospodařila matka. Po něm jeho synové Štěpán Wečerník a Josef Wečerník. Josef prodal svoji 1/2 Franci Novákovi z č. 14 a sám si koupil č. 31. Novák chtěl se rozděliti neboť měli vše společné a vystavěti si stavení pro sebe. Wečerník chtě si nechati lepší pozemky a tedy řekl. Vem sí kerý chceš ale já si nechám tohle. Totiž to lepší. Novák tedy ustoupil neboť prý s Wečerníčkem nic nebylo aby stavěl si r. 1781 dům č. 59. Štěpán Wečerník konšel narozen 1745 zemřel 1810. Žena Eva dcera Pavla Slavíka č. 48. Josef Wečerník syn naroz. 1776 zemřel 1835. Žena Anna dcera Isidora Nováka č. 28. Synové: Vit v č. 51, Franc v č. 90 a Josef a dcera Marie provdaná za Havla Šmída. Živnost měl dostati syn Vít. Byl již ženat. Když se mu jednou narodilo dítě, pravil otec patře na pleny na pekelci. No ta zeď zas do jara neuschne. Vít se rozhněval. Povídá, dědku nemusels mít mě a já bych neměl tuhle toho? Při tom s tátem poklepal a potom se musel vystěhovati. Josef Wečerník 6. 8. 1808 rádní. Zemřel 12. 9. 1850 na choleru. Bylo jich všech sedm. Když cholera řádila řekl. No co by každým stavení sedmej umřel. A zemřel zatím ten nejpotřebnější. Žena Kateřina dcera Josef Marka č. 35. Wečerník jsa mlád měl též jíti na vojnu ale že chodil za rychtářovou dcerou vše se ho minulo. Syn Josef v č. 20 a franc dcery: Anna provdaná v č. 76 a Karolína Habová v Olešnici. Franc Wečerník zemřel stár 69 let u dcery Anežky provdané za Josefa Šimůnka v Držkově. Žena Anežka roz. Jitrysová s Vlastibořic U Sychrova. Syn Frant. zemřel. Syn Václav Wečerník narozen 11. 5. 1873 od r. 1908 – 1919 starosta. U něho jest od svého založení Reifeisenka či Kampelička. Žena Anežka dcera France Žanty č. 93 jenž mu přinesla věnem druhou 1/2 Smětalova na níž vstávalo č. 59. Synové: Bohuslav a Václav.

Č. 40 V dolením Mlýně

Tento mlýn vystavil na obci syn Václava Šmída č. 41 Havel Šmíd konšel. Syn Josef Šmíd synové: Havel jemuž vystavěl otec na 1/2 Helkovského gruntu Mechnáčova chalupa U Havlů. Syn Václav, syn Josef, dcery: Františka, Anna, Rosálie v č. 79. Josef Šmíd. žena Františka z Jilemnice. Syn Josef dcera Anna v Podmoklicích a františka. Josef Šmíd žena Františka dcera Josefa Koutského z Ruprechtic. Šmíd proudal švakrovi a usadil se v Karlově u Paky. Syn: Jos, Frant. dcery Pavla. Josef Koutský z Ruprechtic. Od něho měl mlýn v pachtě Šmíd z Roztok potomek Šmídu starovesských a též nějaký němec Bartl. R. 1877 koupil od Koutského mlýn Josef Kučera z Ruprechtic jenž jej za dva roky prodal. Franc Svatý z Ruprechtic, žena Jana. Syn František, Antonín okresní cestmistr ve Vysokém. Dcera Františka provdaná Chlupáčová na Rybnících. Tento Svatý spadl r. 1914 do lednice pod kolo a zabil se. Byli by ho ani nenalezli kdyby lampička jenž tam s ním spadla a nezhasla jim, to světlem neprozradila.

František Svatý žena Žofie roz. Babcová z Roztok. Synové Frant. Josef a Karel. Žofie Svatá vdova jenž dala mlýn do pořádku. Po smrti může jenž padl r. 1915 v Polsku. František Albrecht z Újezda Sylvárova u N. Paky. Přiženil se k vdově po Svatém.