Domy č. 1–20
Č 1¶
První mi v tomto domku jest znám r. 1787 Josef Václavík. Tehdy bylo u domků: 10 sáhu délky a 4 sáhy šiřky obecního pozemků. Po něm a sice r. 1826 se píše Josef Soudil. Po tomto zase rodák z Bistré Václav Rolc.
Vdovu po tomto Eleonoru si vzal Pavel Vodseďálek z č. 98. Po Vodseďálkovi jeho nevlastní syn Franc Rolc. Ten byl ševcem a velmi zlostné povahy. Byl též více let za pomocníka v lékárně vysocké. Jsa mlád byl též na vojně u granátníků r. 1836 v Ruském Polsku a r. 1848 bojoval též proti povstalcum uherským. První manželka Anežka a druhá Anna. Zemřel r. 1898 stár 70 let.
Ku vdově po Rolcovi se přiženil ze Lhoty Vychovské tkadlec Josef Votoček zemřel r. 1901 stár 75 let.
Od vdovy Anny koupil r. 1902 za 1000 zl. Martin Haba ze Sklenařic Svobodný. Když domek rozboural utržil za dříví 40 zl. Domek vystavěl znovu z cihel a zařídil si obchod ve smíšeném zboží. Udělala však r. 1905 úpadek. Po něm Petr Haba bratr. Prodal to však po roce za 5 000 zl. a usadil se ve svém rodišti. Od něho koupil Antonín Koldovský rolník č. 75 a vedl obchod dále. Manželka Marie dcera Václava Nováka č. 44. Syn Vladimír a dcera Jaroslava.
(Obrázek domku v kronice str 179)
Oprava podle staré gruntovní knihy z r. 1700 Vystavěl r. 1735 Jan Václavik a po něm r. 1784 syn Jos. Václavík a po tomto r. 1805 syn jeho Václav Václavík, po něm Fr. Vodseďálek a po něm r. 1825 syn Jos. Vodseďálek a potom 1825 Jos. Soudil. Ant. Koldovský zemřel 1. listopadu 1940 a č. po něm ujala vdova Marie Koldovská.
Č. 2 U Holánku¶
První mi známý majitel domku tohoto k němuž náležel 14 sáhu délky a 10 šiřky obecní zahrady jest r. 1787 Josef Blahout po otci Jos. Blahoutovi. Po něm jeho syn Franc Blahout o němž mi nic známo není, leda že měl dva syny Josefa a France a dceru Annu. O těch však zase nic nevím.
Po něm Augustin Melich z Olešnice jenž měl přezdívku cucek poněvadž z cucku přadl. Za něho náleželo k domku 40 sáhu pozemku obecních a platil z nich 4 kr. daně. Po tomto Josef Vedral z Ruprechtic. I. manželka Anna a II. Eleonora. Dcery měly tá samá jména. Tento Vedral a syn Josef byli tak zv. peciválci co vymetali stará kamna zevnitř. (Platilo se groš neb 1 dobrák). Syn Josef v Helkovicích. S Vedralem si domi vyměnil Antonín Vodseďálek z č. 87. Byl tkadlec a obchodoval zde ve střižném zboží. Pak si koupil č. 10. Od něho koupil rodák z č. 76 Josef Novák krejčí. Sloužil co vojín 7 let v Itálii. I. žena Barbora roz. Holánová (odtud přezdívka) II. Marie roz. Kučerová z Blanska. Z první ženou dostal dráhu vedle č. 87 odkud ona byla. r. 1897 si dráhy vyměnili s Františkem Novákem č. 87. Novák dal krejčímu za ten dílec u svého domů 1/2 své dráhy U Trhovice. Při druhé ženě měl Novák č. 2 v žaludku tasemnici. I šel s tím do Prahy. Mysle že se více nevrátí dal bábě zápis ale za tři dny se vrátil zdráv. R. 1912 z jara v noci majitelka ten domek při pečení buchet zapálila a více nepostavěn. Spáleniště koupili Jos. Vodseďálek č. 9. Novák je muž přesděli Tento pro časté užívání toho slova brzi na to v č. 6 zemřel jsa stár 75 let. Vdova po něm r. 1921 v č. 62.
Č. 3 U Syrovátku¶
(Obrázek domku v kronice str 179)
Co první mi známý majitel čísla jest Franc Stránský. K domku náleželo r. 1787 14 sáhu délky a 10 šířky obce. K jeho dceři Barboře rozené 20. 5. 1777 přiženil se Michal Šalda roz. 22. 3. 1777 ze Sytového. Byl hadrníkem. Synové Jos., Michal v č. 55 a Franc ve Vysokém. Franc Šalda syn manželka Anežka Syn Franc v č. 13, Josef a Vincenc v Olešnici později v Německu. Po něm Antonín Slavík o němž mi nic známo není. Byl zde v letech 1860. Po Slavíkovi rodák z č. 46 sekerník Michal Syrovátka. Ten se 14. 6. 1871 dostal ve mlýně v Olešnici Košťálské pod kolo. Manželka Marie dcera Josefa Hladíka č. 52. Synové: Michal tkadlec Antonín krejčí a dcera Marie. Antonín Syrovátka koupil od M Vodseďálkové č. 50 pole na Vrších Vršťalových od č. 94 za 400 zl. Jeho žena Anna roz. Jindřišková z Poniklé. Synové: Antonín hodinář, Bedřich mlynářský a dcery Marie a Jindřiška. Tento Antonín i jeho bratr Michal velicí válečníci.
Č. 4 U Hýrku¶
Prvý mi známý majitel domku jest r. 1788 rodák vysocký Jan Turpiš. Před nim Adam Jiřič nebo Holán jenž to vystavil 1740. Syn Josef Turpiš rozen r. 1778 jenž tento domek r. 1805 opravoval. Jeho manželka Anna naroz. 1780. Syn Josef. Josef Turpiš jenž se zabýval chytáním ptáků do spádu t. j. do křoví ve kterém bylo umístěno ptactvo volavé. Když tito volavý přilákala ptáky jiné, spuštěna síť. Tak ptáci mačkáni a po krejcaru prodávání. Dobrý výdělek ale darebáctví. Manželka Eleonora roz. Chlumova z Ruprechtic. Synové: Josef č. 70, Antonín č. 11, Vincenc barvíř, Michal, František švec a mrzák. Za rychtáře Jana Vodseďálka č. 10 byl v malé světníni nahoru jenž měla jen jedno okno obecní
arest.
Antonín Turpiš řezník. Prodav domek koupil si č. 11 kdež měl i hospodu. Josef Hýrek z Jeseného koupil za 700 zl. Manželka Pavla a synové Josef a Franta vyklízeči zachodu ve Vysokém. Leč brzo zase domek prodal a byl v č. 13 na podruží. Od něho jej koupil Josef Housa z č. 26 dříve šenkýř v č. 14 za 400 zl. a měl zde po 3 roky hospodu. Od něho koupil Franc Polák zedník z č. 8 za 350 zl. Tento měl více let č. 64. Manželka Marie. Synové: František nožíř v Nixdorfu, Antonín a dcera Marie. Jeho tchán Michálek z č. 11 koupil mu za 200 zl. kus pole, aby u něho mohl do smrti dobýti. Polák zemřel r. 1893 stár 73 let a vdova Marie Poláková domek prodala. Koupila ho Pavla Hýrková manželka dřívějšího Hyrka dcera učitelem Mňuka z Pasek. Její muž ožrala kdysi majitel největšího gruntu v Jeseném zmrzl r. 1894 v opici ve Třiči. Synové rovněž kořalové na barák žádnou opravu nedali, ani došek na střechu takže do něho teklo a do střechy byly díry že by s trakařem projel. Není divu že ho r. 1919 rozvalil sníh. Zříceninu koupil ml. Bohumil Čivrný krejčí č. 64 za 1 200 K. Kamení prodal Macháčkovi do Vysokého a místo srovnal se zemí. Dříve se zde říkal u Turpišů.
Č. 5 U Roztomilejch¶
První mi zde jest znám Josef Stránský současník France v č. 3. Po něm Václav Vodseďálek rozen r. 1784. Manželka Kateřina roz. též r. 1784. Syn Franc, dcery Františka a Karolina. Syn Franc Vodseďálek jemuž říkali Roztomiláček protože slovo roztomilý často užíval.
Manželka Veronika dcera Antonína Nováka č. 74. Byla hluchá od toho že jí muž stále tloukl. Zemřela r. 1877 v č. 74 co obecní žebračka. Syn Josef v Semilech a dcery Anežka a Marie. Tento Vodseďálek si vzal na barák asekuraci a sám si brzo poté zapálil. Když pak přišel do Vysokého řekli mu „jo roztomilej mi jsme to ještě neposlali“. Snad by byl přecí něco dostal ale Turpiš to na něho vyzradil. Tak byl ještě potrestán. Od syna Josefa koupil místo r. 1864 Josef Vodseďálek a dělal zde kolik let cihly. Nyní to olšemi zarostlo. Dráhu od tohoto čísla má nyní č. 68. Franc Vodseďálek ujal č. 5 od otce Václava za 70 zl. dne 9. května 1836.
Č.7 U Chalupenských¶
Pro nedostatek místa vkládám zde číslo které rovněž už zaniklo a není tudíž jeho historie dlouhá. Tu chalupu vystavěl Václav Vodseďálek syn Jana Vodseďálka č. 53 asi r. 1728 narozen Václav vnuk 1. 1. 1752. Zemřel 1717. Manželka Anna 1755. Synové Franc a Václav. Vystavil též r. 1777 sochu Jana z Nepomuku pod stavením u cesty. Po něm syn Franc Vodseďálek nar. 1780. Ten to prodal a koupil to Karel Mařatka z Vysokého as r. 1855. Po něm vdova Anna. Syn Karel dcery Karolína a Františka asi r. 1866 koupil to stavení Josef Vodseďálek č. 9 a hned je rozboural. Před tím tam byli podruzi: Josef Polouprutský z č. 94 a Michal Čermák z č. 22. Václav Vodseďálek z toho č. naroz. 12. 3. 1785 zemřel 24. 10. 1863. Byl po několik let v Paříži a v Londíně. Ved tam kožešnický obchod a vrátil se do Krkonoš asi s 1 000 liber šterlinků. Vzal si vdovu po majiteli bělidla v Hluboké (Tiefenbach) a zařídil tam lázně kdež teprve majetku nabil. (Nyní Riedlova vila.) Chtěl Staré Vsi vystavěti na místě č. 7 německou šlu (asi školu) ale sousedé starovešti byli proti tomů a on za ty peníze pořídil na Příchovice zvon. Umíraje bez potomků odkázal své jmění k dobročinným účelům. Na nadace na studenty, na chudé děvečky na školu a podobně. Když potom jeho dům bourali nalezli pod podlahou lidskou kostrů.
Č. 6 U Klikorku¶
První mi jest v tomto domku znám Franc Dušta švec r. 1787. Vystavil r. 1735 Václ. Jiřic neb Holán na obci.
Po něm r. 1835 Václav Holán z č. 56. Synové Jan a Vincenc. Po něm syn Jan Holán. Od něho koupil as r. 1840 Franc Nečásek z Vysokého. Dcera Marie a syn František. Po něm vdova Rosálie r. 1858 koupil domek od vdovy Jan Zeman řezník a tesař z Olešnice. Manželka Marie dcera Josefa Marka č. 35. To byla nejlepší bohatší nevěsta své doby zde, mělať věna 600 zl. šajnu a umělá nejlépe přísti. Synové Jan a František a dcera Marie. Tomuto říkali Honza Tejrů. Byl sylák a veliký rváč. Jednou kdesi na cestě dostali se do křížku, on a rovněž náruživý práč Josef Žanta č. 32 ze Stanová. A Žanta mu holy všecky prsty do krve rozbil.
R. 1873 koupil od něho domek Petr Klikorka krejčí z Roztok. Manželka Františka dcera France Slavíka č. 81. Dcery: Františka, Anna, Anežka a syn Josef zvaný Klikorýček. Od Klikorky koupil r. 1884 František Novák klempíř z č. 43. Manželka Anežka rozená Tryznova z Poniklého. Syn František tov. dělník. Dcera Marie. Novák byl náramný kořala. Když všecek majetek propil oběsil se dne 6. 6. 1903 stár 45 let. Anežka Nováková zemřela 1933 a domek po ní ujala dcera Marie Nováková provdaná za Stanislava Marka.
Č. 8 V Janoušově chalupě¶
Tato Chalupa stála pod č. 9 nad silnicí. Vznikla snad od č. 7 a tuto od č. 10. První majitel jest mi znám Jan Polák r. 1787. Manželka Rosálie. Synové Josef nar. 17. 1. 1797 a Vít nar. 25. 6. 1791 zemřel 1877 a sestra Veronika. Jan Polák zemřel dne 5. 12. 1795. Jsa 15ti letý ujal chalupu 25. 5. 1806 Vít Polák za 236 zl. 33 kr. Jeho žena Kateřina *2. 11. 1794 z Pasek. Synové: Josef zedník v č. 74, Franc č. 4, Jáchim švec, Jan, Vít ve Sklenařicích. Benedikt ve Lhotce, dcery: Rosálie a Anna. Po něm syn Josef Polák. Manželka Marie roz. Nováková č. 45. Syn František nožíř v Teplicich a dcera Marie na Novém Světě. Od něho koupil chalupu Jos. Vodseďálek č. 9 rozboural ji. R. 1903 vázlo na nemovitosti vložce č. 129 pozemkové knihy staroveské pro dítky manželu Vita a Kateřiny Polákových svobodný byt. Dřívější majitelé od r. 1654: Václ. Tarant, Jakub Voják, Jiří Fidler 1695, Jan Fousek, Matěji Halička 1706, Mat. Halička 1718, Jan Janouš 1728, Václ. Polák 1746.
Č. 9 U Hajnů¶
Toto stavení na 1/2 gruntu Starova vystavil Pavel Hajna z Pasek. Po něm r. 1776 jeho syn Josef Hajna. Synové: Josef 9 a Franzovi dal 1/2 role a vystavil mu 72 roku 1790. Josef Hajna II. od roku 1787. Franc Hajna narozen 3. 12. 1799. Manželka Marie roz. Kramářová z Vysokého. Synové: Josef, Jáchim a Jan a dcera Anna a Marie. Od r. 1836 Vyměnili si živnost s Jáchimem Kramářem č. 74. Jáchim Kramář, manželka Anežka syn Josef rolník v Olešnici a Franc rolník v Haraticích a dcera Anna provd. za Josefa Slavíka č. 85. R. 1856 koupil od něho Josef Vodseďálek z č. 75 a Kramář si koupil č. 56 u Lukšů. Vodseďálek byl v letech 1865 – 66 starostem ale neuměje psáti chtěl na obci písaře, a proto mu to vzali. Tento vzorný hospodář měl ve Vsi první ruchadlo. R. 1871 stavěl dosavádní dřevěné stavení z cihel dělaných na pozemku č. 5. K číslu přikoupil množství pozemku od č. 10, 83 a na vysočtě. Též koupil zbořil č. 7 a 8. Takže jest Hajnovo nyní pro 60 korců. Tento řikal že bude 100 let živ ale nedosáhl toho. Zemřel spadnuv s patra na žebřinu. Narozen 31. 11. 1828 zemřel 19. 7. 1892. Manželka Anna dcera France Heváka. Syn Josef a dcera Anna provd. Janoušková na Jestřabi. Po něm syn Josef Vodseďálek. Manželka Marie roz. Janouchova z Jestřabi. Synové; Ladislav listonoš č. 91 Josef v Chenkenháhnu, František holič v č. 23. Karel a Bohumil obá zemřeli na chřipku v říjnu r. 1918 a dcera Marie provdaná Janoušková. Usedlost ujali syn František Vodseďálek č. 23 a dcera Marie Janoušková.
Č. 10 U Staru.¶
Na gruntě tomto o výměře 100 korců byl první Prokop Teleč rychtář r. 1608 viz str. 10. Potom r. 1614 Jan Telec rychtář syn Prokopa. Po něm r. 1626 Jiří Telec syn Jana a po něm Jan Telec zvaný Starej a r. 1713 Václav Telec. R. 1733 Václav Vodseďálek narozen 26. 9. 1700. Syn Josef a dcera Anna 19. 11. 1934. Provdaná za Adama Nováka č. 33 a synové Franc č. 55 a Ivan ve Vysokém. Syn Josef Vodseďálek rychtář a předtím konšel. Syn Václava Franc jenž měl č. 83. Václav Vodseďálek nar. 1. 1. 1785 rychtář. Syn Franc Jan též rychtář. Jan Vodseďálek rychtář. Manželka Marie roz. Špiková z Vysokého. Synové Jan, Josef, Jindřich, Antonín, franc, Vincenc, Vojtěch, a dcery: Anna, Marie, Pavla, Regina a Karolína. Tento byl rychtářem a tudíž šenkýřem a též zeměměřič, knihař a dával lidem na stavi. Jeho žena pěstovala husy ale hospodářství nerozuměla. Též se velmi dobře měli. Jan byl znamenitý knihař. Pracoval s dělníky do Semil, Jilemnice a Tanvaldu. A živnost s hospodou měl v pachtě Tomáš Novák. r. 1870 prodal pozemky a r. 1871 pak dům a odstěhoval se do Uher kdež zemřel. K stáru prý byl těžko živ protože pracovati nebyl zviklý a utráceti neměl co. Od Jana koupil Antonín Vodseďálek z č. 87 bez poli. Narozen 21. 2. 1841 zemřel 29. 5. 1899. První medián ve vsi a též zahradník. Manželka Anežka roz. Hásková z Vysokého. Synové: Miloslav a Antonín a František doktor v Roudnici a dcery: Františka provd. Rohnová ve Vysokém, Anežka Nosálová též tam a Pavla Johnová v Jablonci N/Nisou. Syn Miloslav Vodseďálek též zahradník manželka Marie z Nedvězí. Syn Věnceslav a Miloslav.
Č. 11 Na Krumpešti¶
Krumpešť znamená nedobytný pozemek tj nějaká břila. Zde mi jest první znám chalupník Josef Makovec z Vysokého. Po něm jeho syn Václav Makovec rozen 1777. Manželka Anna. Dcera Marie jíž si vzal Antonín Michálek z Vysokého dcera Anna Marie provdaná Poláková č. 4. Karolína, Františka a Antonie. Poslední byla ve Vysokém. Michálek po smrti první ženy vzal si vdovu po Václavu Vodseďálkovi č. 10 s níž měl dceru Anežku provdanou za France Koldovského č. 16. Jeho nevlastní syn Jan Vodseďálek když se stal představeným zasadil se o to že udělalo hejtmanství Michálka posilákem. To ovšem nebylo jako dnes. Když pro někoho psaní měl, nosil ho tak dlouho u sebe až toho dotyčného náhodou potkal. Michalkovu dceru Annu si vzal Franc Liška švec z č. 19. Synové: Frant. švec, Ludvík koralář č. 63 Antonín a Emanuel rolník ve Třiči. Dcery Marie a Anna na Novém Světě. Liška se odstěhoval na Šumburk kdež zemřel 1885 co obecní žebrák.
Od něho koupil č. 11 Josef Ducháček z Roztok jenž zde řezničil viz č. 14. Od něho zase as r. 1883 Antonín Turpiš jenž zde řezničil a měl zde hospodu. Byl z č. 4 nyní ve Vysokém. Viz č. 4. Turpiš též koupil od Anežky Čermákové č. 93 onu dlouhou louku pod domem až k Vystrkovu jenž patřila původně k č. 14. Od Turpíše koupil r. 1895 za 1 100 zl. Josef Slavík tak zv Korábu ze Třiče. Ten zde nebydlel ale měl zde nájemnice: Anežku Bažantovou ze Stromkovic a Anežku Pitrmanovou z Benecká. r. 1902 č. 11 prodal.
Koupil to od něho Josef Turpiš zvaný Turpíšek z č. 70. Viz toto. Ten byl obecním sluhou. Ten též koupil od Antonína Žanta z Ruprechtic pole na Vršťalově od č. 94. Zemřel r. 1908 a po něm do r. 1911 vdova Anežka Turpíšová. R. 1911 koupila chalupu Anna Polouprutská manželka Františka pekaře v č. 98. Když semilského žida ošidili tak si toto koupili. Proto nemůže míti Polouprutský zápis. r. 1913 prodali výše uvedené pole Frant. Housovi č. 75. Vystavěl r. 1913 na obci Jakub Stínil a po něm r. 1744 syn Jakub Stínil a po něm r. 1790 Jos. Makovec.
Č. 12 Na Pustině¶
Tento název prý pochází od toho že až sem oklikou okolo Vysokého zasahoval pohraniční les. Jan Pátek vystavěl r. 1702 Václ. Večerník r. 1713 Jakub Kučera r. 1735, Jakub Šimon Kučera. Asi r. 1740 vystavěl zde Adam (Tobiáš?) Holán z č. 19 chalupu. Po něm jeho syn Matouš Holán. Po něm jeho syn Franc Holán nar. 7. 1. 1779. Manželka Barbora 18. 9. 1782. Syn Josef, Šimon, dcery: Mathilda proudaná Kučerová ve Třiči. Zemřela u Staru. Anežka Vodseďálková č. 87, Anna Kurfirstová č. 25 a Barbora. Tento Fr. Holán šel do Uher a na cestě zemřel. Jeho syn Šimon byl doktorem a léčil podle herbáře. I uvařil jednou lék a uživ ho otrávil se. Josef Holán zvaný: Strejc Pustina. Jiného o něm nevím. Od něho koupil Franc Marek rolník z č. 73. Manželka Marie dcera Marie, Karolina a Pavla. Franc Marek poslední potomek rodu na němž prý kletba spočívala. Byl velký čtenář a nevěrec. Měl prý podobu jako M. Jan Hus. Jednou postavil na zlost faráři jenž kopřovím do školy chodil, na komín hrnec a naň křížek ale odbručel to v arestě. Později přestoupil na evangelickou víru a býval u něho pastor z Křižlic a proto když zemřel na Malé Horce co žebrák vyděli v tom hloupí lidé prst Boží. Též býval u Čeňka Zemana č. 1 ve Stanově (viz str. 32) Se ženou souseda Lukše měli žertem ujednáno že kdo dříve zemře, přijde druhému pověděti jak jest na onom světě. I zakrátko zemřela Lukšová při porodu. I vypravuje Marek. Ležel jsem ale nespal. Měsíc svítil že bylo jako vedne. I přišel k němu duch Lukšové a praví. Franc spíš? Né, dí Marek. Buď tedy tak dobrý a řekni mému by dal bábě soudek bramborů. Já jsem ji je slíbila a on o tom neví. Po té zmizela. Teď teprve Marka hrůza obešla a do rána neusnul. Ráno vykonal co slíbil a Lukeš jenž o ničem nevěděl bábě brambory dal. Od té doby věřil Marek v život posmrtný. Filip Novák učitel ve Lhotě u Semil a ve Sklenařicích. Rodák z č. 46. Koupil tuto chalupu až co pensista. Manželka Barbora z Podhrádi (Jičín). Jan Novák Filipa bratr ujal tuto chalupu s pohledávkou obecní pokladny 130 zl. a výměnkem Barbory Novákové dne 20. 4. 1880. Josef Novák syn Jana rodák z č. 20. Ujal to od otce r. 2. 6. 1882. Tomuto se jednou ztrácelo dříví. On vydlabal několik polinek a nasypal do nich střelného prachu a zadělal to k nepoznání. Potom Janu Kobrovi č. 56 rozházelo kamna. Také postřelil Josefa Nováka č. 2 jenž mu kradl v noci na poli žito. I. manželka Anežka II. Marie. III. Anna syn Bohumil.
Č. 12 Na Pustině
(původně tento zápis za chalupou Antonína Kolišovského č. 2) Michal Syrovátka tkadlec z č. 3. Manželka Karolina roz. Kučerová ze Třiče, dcera Emilie provdaná Lukšová na Nov Světě. Michal byl voják a do smrti měl vojnu v hlavě. Karolina Honáková. Po smrti Syrovátkové r. 1903 vzala si vdova Melichara Honáka tkalce z Pasek. On k tomu vystavěl r. 1919 novou stodolu. Dcera Růžena.
Č. 13 U Pátku¶
První mi známý majitel tohoto gruntuje jest Jiří Kovář. Po něm od 1610 Pavel stránský z Olešnice. 1654 na to Jakub Pátek a 1713 Václav Pátek a po něm syn Václav Pátek. R. 1786 byl grunt rozdělen bratrům Václavu Patkovi a Pavlu Pátkovi. Václav Pátek narozen 1772 manželka Marie narozená 1772. Syn Franc dcera Marie. Pavel měl manželku Marii a dceru Marii a syny Pavla France a Josefa. Václav odkoupil díl bratra Pavla a postoupil její dceři Marii provdané za Ignáce Jandu z Jeseného. Ten si vystavil č. 80 r. 1817. Po Václavovi syn Franz Pátek narozen 1790. Od něho koupil Ignác Janda pro syna Josefa. Rozbořil toto dřevěné stavení a stavěl od kamene nové. Ale pro nedostatek peněz zůstali zdi po tři roky vyhnané a víc nic. Teprve Josef Janda to r. 1863 dostavěl. Jeho manželka Anna dcera France Koldovského č. 10 ze Stanova. II. Anna dcera Jana Nováka č. 20. Syn Josef a dcera Anna. Asi 1870 koupil tuto živnost Franz Šalda z č. 3. Jeho žena Alžběta měla č. 72 a on zde hospodařil sám. Jenže mu jeho synové kdeco mohli ukradli. On sám byl zloděj a náramný protiva a lhář. Jeho proklínání bylo příslovečné. Duše nepravá. Tak příkladně vypravoval. Vy jste Vodseďálku nebyl v Londýně? Hm, to né. To já byl s naším pekařem. To máte takový hrozný město na moři na trámích. Když má přijíti bouře přijdou takový čtyři hrozný chlapi a točí klikami a vyšroubujou Londón nad vodu. O jeho příhodách se musím zmínit na místě jiném. Když prohospodařil, koupila to v dražbě Okr. Hosp. záložna jenž měla nejvíce pohledávek. Ta to měla do r. 1912. V tomto roce koupil pozemky za doly Jaroslav Hevák z Vysokého. Na vrších Pavla Petrušková č. 18 a dům se zbytkem polí František Novák zedník z č. 51. Ten když stavení uvedl do pořádku musel na vojnu a tam r. 1917 ve Vídni zemřel. Stavení bylo po Šaldovi velmi zničené. V chlévě půl klenby spadené. Po něm vdova Františka Nováková roz. Škodová z Dušnice. Syn Karel a dcera Marie. Novák měl přezdívku či příslotek Franta Klepaču. Kopal též pumpy: byl náramný dříč. K vdově Novákové se přiženil Jan Hartig z Dušnice.
Č. 14 U Ducháčku¶
První majitel této chalupy jest mi znám r. 1654 Václav Tarant. Potom r. 1713 Matěji Halička. Od této chalupy nejspíše vzniklo č. 11. R. 1787 Josef Novák. Syn Franc v č. 59 dcera Anna. K dceři Anně rozené r. 1779 se přiženil Václav Hladík z Blanska. Tento byl švec (odtud název už Ševců) a že byl na vojně udělali ho učitelem. Rozen r. 1777. Syn Josef zedník v č. 52 a Václav poddruh v č. 18 dcera Anna Kateřina provdaná za Jana Karlasa č. 91.
R. 1834 koupil tuto chalupu Josef Neťuka učitel z Vysokého. Učil zde do své smrti 26. 6. 1843. Škola zde byla pak až do r. 1858 v nájmu. Neťukova manželka Marie roz. 1792 roz. Polouprutská č. 65. Syn Franz. Dcera Anna na Dušnici a dcera Marie provdaná za Josefa Hotovičku č. 67. Ten prodal asi r. 1855. Koupil to Antonín Šanta z Jeseného. Ten byl náruživý pytlák. Po jeho smrti r. 1860 vdova Anna Žantová, dcera Josefa Hlůže č. 59. Syn Antonín profesor v Telči na Moravě. Dcera Karolína. Ta se provdala za Josefa Housu tesaře z č. 26. Ten zde zavedl hospodu r. 1871 ale nešťastně šenkoval. Byl za 8 let hotov. Nejdříve prodal za 100 zlatých louku pod č. 11 Janu Čermákovi č. 93. Později za 1 400 zl. ostatní. Dcera Karolína a syn Antonín. Josef Ducháček řezník, šenkýř. Též rádní. Viz č. 11. Říkali mu Stará Koza. Manželka Marie dcera Víta Slavíka č. 29. Synové Josef č. 49, Frant. ve Vysokém, Rudolf na Moravě, Oldřich a Jaroslav jehož v Helkovicích u muziky rozpárali. Dcera Žofie provdaná Havlíčková ve Třičí. Po smrti svého tchána zdědil chalupu č. 29.
Po jeho smrti r. 1921 syn Oldřich Ducháček jenž si r. 1910 vystavěl před domem kovárnu. Manželka Božena z Vysokého dcera Božena provdaná za Frant. Svatého ze mlýna.
Oprava podle staré gruntovní knihy z roku 1700 Vystavěl na obci r. 1708 Mikuláš Čermák a od něho koupil hned ten samý rok Tobiáš Holán a po něm r. 1728 ujal tu chalupu pustou Daniel Čermák a od toho ji koupil hned ten samý rok Václav Hladík a po něm jeho syn Václav Hladík roku 1772 a po tomto Josef Novák do gruntu Václava Hladíka r. 1780 kterýžto ujal chalupu r. 1799 a po něm syn Václav Hladík 1828
Č. 15 U Přidanu¶
První majitel tohoto gruntu Mikuláš Sedlák. Po něm jeho syn Matěj Sedlák jenž si vyměnil svůj grunt za grunt zvaný později Vršťalu r. 1614. Tomáš Deštků z nynějšího č. 20. Po něm jeho syn Matěj Tomášek či Tomášku. Jeho otec asi malé postavy a proto změna příjmení. Byl prý rychtářem. R. 1670 Jan Urbánek z č. 20. r. 1671 Václav Polouprutský z Vysokého. Po něm syn Jakub Polouprutský jenž si koupil chalupu v Potocích. O grunt se rozdělili r. 1746 bratří Jiří a Daniel Polouprutský. Na završí tohoto gruntu jest pole zvané u Lomu (viz str. 23) z tohoto jest lámán kámen na vysocký kostel. Po Danielovi syn Václav Polouprutský jenž měl též polovici gruntu Vitošova. Synové Franc č. 15 narozen 7. 6. 1786 s polovici pozemku a Josef druhý díl pozemku bez domů. Franz Polouprutský se vypůjčil r. 1823 od obce 140 zl. jenž byly zaplaceny r. 1882. Synové Franc, Josef, Adam, Václav a Antonín velicý pytláci u nichž na jiném místě promluvíme. Měli příslotek Koldové ale nevím od čeho to.
Po něm Václav Vodseďálek a Antonín Novák z č. 79. o prvním nevím nic a o druhém né mnoho. Novák měl syny Antonína, Josefa a France a dcery Marii a Annu a Vodseďálek syna Josefa a Adama. Od nich koupil r. 1839 koupil Franc Žanta ze Stanová od Přidanu. Tento byl vzorný hospodář ale náramný lenoch. Celé léto chodil v kožichu. Též léhal na slunci na peřině. Když slunce přešlo a on se ocitl ve stínu přelezl po čtyřech a peřinu táhl za roh za sebou. Pro syna France koupil č. 93 a pro Antonína 1/2 čísla č. 94. Dcery Anežka provdaná Čermáková č. 93. Marie Kobrová č. 77 a Anna. Žanta jenž celý život nezastonal zemřel r. 1890 stár 75 let. Byl to moc žertovný člověk. Jeho žena Františka dcera Jana Housi č. 27. Josef Žanta syn manželka Marie dcera France Bouzka č. 65. Syn Josef, Jaroslav ve Výchové a dcera Pavla jenž zemřela r. 1920. Tento ujal od otce za 600 zl. a od bratra Antonína punčocháře v Ruprechticích koupil pole na Vršťalově završí. As r. 1895 prodal synovci Josefu Čermákovi pro veliké sváry s tímto a koupil si ve Vysokém Pohlovo. Prodal to za 4 500 zl. Nový majitel Josef Čermák č. 93 syn Žantovi sestry Anežky přepustil to zrovna svému bratrovi ale pole od kdysi č. 20 si nechal. Frant. Čermák rodák Ruprechtický z č. 93. Manželka Pavla dcera jeho strýce France Žanty rolníka v Ruprechticích č. 243. Dcera Pavla zemřela 1919. Syn Karel.
Oprava podle staré gruntovní knihy z 1700 Po Václavu Polouprutským synové Václ. a Jakub 1/2 r. 1701 a druhá 1/2 r. 1708. Po Václavovi r. 1737 syn Daniel Polouprutský a po něm r. 1772 syn Václav Polouprutský č 15 a po tomto synové Jos. a Václ. Polouprutský r 1790.
Č. 16 U Javůrku¶
U tohoto stavení stával javor a od toho přezdívka jména osadníků potom Javůrci. Vystavěl toto stavení na 1/2 gruntu Sedláková r. 1746 Jiří Polouprutský syn Jakuba č. 15. Po něm jeho syn Adam Polouprutský konšel. Jeho žena dcera Isidora Nováka č. 28. Pro syna Adama vystavěl č. 65 a dal mu 1/2 pozemku a syn Franc Polouprutský rozen 12. 11. 1792 prodal a šel do č. 37 za podruha.
Koupil to Franc Koldovský z Pasek rozen r. 1779 manželka Marie dcera Adama Nováka č. 76. Syn Franc. Tento Franc Koldovský I. měl nemanželského syna Petra s Kateřinou dcerou Jana Housi č. 26.
Franc Koldovský. Manželka Anežka dcera Antonína Michálka č. 11. Syn Franc učitel dcera Anna ve Třiči, Marie ve Lhotě pod Troskami. Anežka ve Třiči. A syn Antonín. Franc Koldovský hrál na basu.
Antonín Koldovský byl 24 let obecním starostem a též pokladníkem Okres. Hospodářské záložny. Tehdy se zaváděla korunová měna. Franc Housa č. 27 přinesl do záložny 500 zl. Koldovský napočítal 500 K. Housa to zpozoroval teprve doma když se podíval do knížky ale potom již nic nedokázal. Koldovský byl též majitel Zlatého záslužného kříže. Ráno když vstal nejdříve klekl u lavice a se modlil a když vstal nadával lidem žebrota. Mělť 20 000 zl. na kapitále. R. 1892 chtěl staviti ze základu novou stodolu ale peníze ve Vysokém prohrál v kartách a tak opravil jen starou. (Dříve měli stodolu společnou s č. 65.) Narozen 14. 6. 1848 zemřel 25. 4. 1911. I. žena Anna dcera Adama Vodseďálka č. 75. Syn Antonín rolník č. 75. František obchodník skleněným zbožím v Jablonci N/Nisou. Zemřel v ústavu choromyslných. A Jaroslav jenž se utopil v Žitavě (Sasko) II. žena Barbora z Buřan která měla 3 000 zl. věna. Proto když se podruhé oženil byl o něm kdesi přilepený hanlivý plakát. Mezi jiným stálo:
Kdyby tak byla každý rok někde vdova, By pomohla Javůrkovi z hnoje znova.
Syn Oldřich profesor v Kolíně. Co důstojník ve válce 1914 – 1918 veliký tyran vojska. Syn Karel Koldovský majitel č. 16. (Koldovští jsou šlechtického původu polského. Dle pověsti přišli prý sem tří bratří z Polska a sice Pavel Koldovský do Stanova, jeden do Držkova a jeden do Pasek. Přišel na to Florián Koldovský ze Stanová č. 45 ale přímých důkazů není.
Oprava podle staré gruntovní knihy z r. 1700 Od Adama Polouprutského koupil 1/2 jeho usedlosti bratr Josef (č 65) a po Adamovi r. 1805 syn Jan po němž koupil ve dražbě za 3000 zl. Franc Koldovský r. 1821.
Č. 17 U Koucku¶
Tuto chalupu si vystavil r. 1709 Jan Koutský podruh na obci. Po něm jeho syn Jakub Koutský k jehož dceři Kateřině se přiženil Václav Vodseďálek syn Daniele Vodseďálka č. 53. K jeho dceři Kateřině se přiženil Josef Liška z Popelnic. Ten byl vysloužilý voják a dělal přády. r. 1850 byl u toho stavení ještě dřevěný komín. Tehdy nařídil Cis. král Podkrajský úřad v Semilech pro nebezpečí ohně jeho odstranění. Synové: Josef (ve Vysokém), Vincenc pilnikář v č. 60, Václav ve Vysokém a Franc a dcery Anna a Marie.
Franc Liška syn tesař I. manželka Anna rozená Vodseďálka z Vysokého. II. Františka že Sklenařic. Syn Josef švec v č. 66 a Frant. Josef Liška I. byl živ 90 let a před smrtí čtyři roky slepý. Na pozemku č. 17 co stojí nyní škola byl lom. František Liška krejčí, manželka Františka dcera France Polouprutského č. 19. Syn František truhlář dcera Františka. Jeho otec Franc koupil pole na Vysocku na Davidově zvané Okrouhlík a pole od Josefa Polouprutského č. 78 na Spáleništi. R. 1903 na něm vlož. čís. 48 pozemk. knih starovesk knihovně připsané Fr. Liškovi vázne pro Annu Svatou z r. 1846 výměnek. O tři linky výše jest chyba. Má státi. od Josefa Svatého č. 78. Po smrti Františka Lišky r. 1922 ujala chalupu vdova Františka Lišková. Její dcera Frant. provdaná za Jos. Jandu č. 80 a po rozvodu za Jos. Martince z Helkovic řeznického ve Vysokém a po matčině smrti r. 1929 ujal chalupu ztenčenou o Okrouhlík jenž koupil Frant. Kobr č. 56, aby měla Františka věno, syn Frant. Liška. Jeho žena Božena roz. Tarantová z Roprachtic.
Č. 18. U Petrušku¶
Starší: V Holánově chalupě. U Lupáků. Též ve Vile. První Fr. Polouprutský. První se zde připomína Josef Polouprutský z č 15. Po něm Václav Čermák rozen 13. 6. 1770. Manželka Františka. Syn Franc, dcera Františka jenž měla dceru Františku. Hevák zde byl před Čermákem.
Václav Hevák 13. 6. 1771 dříve rolník 1/2 č. 20. Byl tak náruživý pytlák že když ještě v č. 20 chleba měl v peci nasázený a vzpoměl si na srnu hned nechal chleb chlebem a běžel s ručnici do Končin. Byl též pašerákem. Toho času byl veliký trest na přenášení jehel z Pruska. On ale tyto hlavně přenášel. Tehdy byl ve Vysokém oberpolicajtem (tajemník) nějaký Špika. Hevákovi chodila žena naproti. Tak v. Landvaši o tom zvěděli a chytili jí a přivedli ve Vysokém do kanceláře. Hevák chycen na cestě a přiveden též tam. Vida ženu sedící u dveří hodil ji rukavice. Ona jsouc propuštěna šla domů. Jeho zavřeli ale nic u něho nenalezli neboť jehly byly v těch rukavicích. Tedy ho propustili. Jednou prý jim utekl a honili ho po kolik neděl po Staré Vsi, Ruprechticích a Boskově. Později šel do Prahy do vápenice a č. 18 měla od něho obec spachtováno pro školu za 20 zl. šajnu ročně. Zemřel v Praze. Franc Čermák syn Josefa Čermáka č. 22 dával na stavi a byl školním dohlížitelem. Manželka Marie dcera Václava Heváka. Synové: Kristián rolník č. 22. a Franc zedník v č. 71 jenž byl velký outrata. Dcery: Marie pod Boskovem a Anna provdaná Štěpánková v Boskově. Jáchim Vodseďálek z č. 79 Koupil od Čermáka. Po něm syn Franc Vodseďálek. Jeho manželka Marie z Jeseného. Jeho syna Antonina ještě co chlapce zabil Frant. Svatý syn mlynáře. r. 188 tento domek vyhořel. Ten Vodseďálek měl přezdivku lupák. Po Vodseďálkovi zdědila domek jeho sestra Anna Jandová z Ruprechtic. Vlastně spáleniště né domek. Ta to postoupila své dceři Pavle provdané za Jana Petrušku z Vysokého. Pavla Petrušková. Děti: Božena, Pavla, Vladimír, Vlasta, Zdeňka, Bohuslav, Rudolf, Božena, Zdeňka, Miloslava, Miloslava, Zdeňka a to ještě všecky nejsou. Zůstali z nich však pouze tři. Po smrti své ženy ujal domek Jan Petruška stavbvedoucí. Ten vystavěl r. 1908 novou stodolu. Koupil pole od č. 75, 13 a 51. On vystavěl dům znova na způsob vili. Druhá žena Marie jenž přišla do chudobince. Pole od č. 13 Petruška prodal Hevákovi jenž vyměnil s č. 80. R. 1928 po otcově smrti ujal chalupu Vladimír Petruška jenž prodal pole od č. 75. Pavle Svárovské č. 23 a dům od něho koupil Jaroslav Udatný z Dušnice a od tohoto Marie Řehořková jejíž můž
Daniel zde zavedl krám a pole od č. 51 od nich koupil Bohusl. Novák č. 57 a dům Božena Kobrová žena Ladisl. Kobra č. 81.
Č. 19 U Berku¶
Starší příslotek u Holánu. R. 1620 koupil od Matěje Sedláka 2/3 jeho gruntu Jan Michálek a vystavěl dům nyní č. 19. Musel však pro svou evangelickou víru utéci za hranice a do r. 1660 byl grunt neosazen. Tehdy se oběvuje na gruntě Ondřej Holan. Po něm Jan Holán či Jiřič. r. 1707 bratří Jakub Holán a Daniel Holán či Jiřič. Po Danielovi jeho syn Jan Wečerník (jak tohle přijde nevím.) Majitel 1/2 gruntu po Jakubovi jeho syn Jan Holán majitel druhé 1/2 gruntu a č. 63. R. 1790 syn Jana Franc Wečerník a Barbora Stránská * 1786. Po nich r. 1826 Josef Wečerník a Vít Jakuba. Večerník vyměnil si svou polovici s Jiřím Berkou č. 63. Berka Jiří byl z Haratic. Koupil též od Jakubi jeho díl. (Jakuba se usadil v Helkovicích). r. 1834 prodal Berka 1/2 Josefu Habovi za 920 zl. a za nedlouho ostatní Josefu Polouprutskému č. 65. Josef Haba a Josef Polouprutský. Haba byl z Olešnice Navarovské a o Polouprutském viz č. 28. Haba za nějaký čas prodal. Koupil to Josef Stěhula z Haratic. Tento měl padoucnici. Jednou ho napadla na slivě vylezlého. Jemu se však ruce tak pevně kolem větve semkly že se nepustil. Jeho žena Marie s Polouprutským se často hádali měliť do spolku i sekeru. Od Polouprutského koupili Josef Vedral. Stěhuluv švakr z Haratic. r. 1865 vystavěl znova stavení zděné. Staré a velmi sešlé bylo větší a bylo blíže k Holánovem. Koupil též od švagra Stěhuly něco z jeho se stavením. Ostatní dokoupil Franc Polouprutský č. 20. Vedral zde zřidil též hospodu. Měl zpachtovanou myslivost a nic nedál ani nikdo z jeho rodiny a tak že se zadlužil. Ještě u něho přišli o peníze. Jako Jos. Večerník č. 20 o 100 zl. a též Krist. Čermák č. 22 též o něco. Manželka Barbora Vedralová. Syn Josef hajný už Žel. Brodu a franz cihlář v Roztokách. Dcera Marie též tam a Barbora v Podmoklicích. Vedral si koupil v Roztokách Šimčovo a jeho žena přišla konečně na obec. Franz Polouprutský syn france Polouprutského č. 20. Dokoupil to ostatní. Žena Marie dcera france Petráka z Přivlaky. Dcera františka provdaná v č. 17. Lidmila provd. Strnádková v Ruprechticích, Augusta Martincová v Helkovicích. Božena Hloušková č. 95. Syn Bohumil sedlář na Smržovce. Frant. v č. 98 pekař a Bedřich. Bedřich Polouprutský ujal od otce 1. 6. 1920 žena Marie roz. Strnádková z Ruprechtic. Dcera Marie Anna Milada syn Bedřich Zdeněk.
Majitelé č. 63 podle staré gruntovní knihy z r. 1700. Jiří Čermák, r. 1716 syn Jan Čermák, r. 1755 syn Jos. Čermák a r. 1784 syn Fr. Čermák
Č. 20. U Vršťalu¶
Tento grunt zaujímal původně nynější 3 role Vršťalovu, Berkovu a Holánovu. Nynější cesta byla jen pod Kopec. Hlavní cesta byla při Sedlákové mezi. Stodola stála nad domem na poli jenž patří k č. 94. Ona rovinka byl ke stodole výjezd. První známý držitel gruntu jest r. 1614 Tomáš Deštku. Po něm Matěj Sedlák z nynějšího č. 15. Ten prodal 1/3 pozemku se stavením Janu Urbánkovi synu Urbana Patočky z nynějšího č. 53 druhé 2/3 Janu Michálkovi. Potom Pavel Rod o němž nám nic
známo není. r. 1686 Jan Hevák či Vršťala s Havírny. Ten dům co z něho byl Hevák stojí na kopci a pod ním je štóla. Tedy na Vrchu štóly. r. 1727 jeho syn Jakub Hevák. Po něm r. 1775 syn Adam Hevák a pro bratra france vystavil na obci domek č. 62. Po Adamovi synové Franc Hevák a Václav Hevák. Václav prodal svoji 1/2 Josefu Polouprutskému z č. 18. Viz č. 18. Franc nar. 1777. Synové Josef, franc a Antonin. R. 1822 vystavěl si Polouprutský na své 1/2 dům č. 94 a polovici stavení koupil Hevák. Josef Hevák syn jenž si vyměnil živnost s Janem Novákem č. 46. Pozdějí zvoníkem. Jan Novák upadl do dluhů a musel svému největšímu věřiteli Franci Hevákovi č. 62 r. 1844 postoupiti 1/4 gruntu pro jeho zetě France Polouprutského z č. 71 a r. 1851 druhý díl Franci Wečerníkovi z č. 51. Franc Wečerník a Franc Polouprutský. R. 1855 dne 31. března koupil od Wečerníka za 1325 zl. jeho díl Josef Wečerník z č. 39 jeho bratranec (Franc Večerník se usadil ve Třiči). Manželka Anna dcera Josefa Hladíka podruha č. 47. Synové: Josef viz č. 98. Frant. mlynář ve Velké Řetové Ústí nad Orlicí. Antonín č. 66. Čeněk, Jaroslav chalupník č. 120 na Bukovině u Turnova, Václav zemřel. Dcera Anna zemřela. Josef Wečerník dával též po několik let korale navlékati. Franc Polouprutský. Žena Marie roz. Heváková. Syn franc v č. 19. Josef, Antonín truhlář v Bavorsku. Dcera Marie provdaná Polouprutská ve Vysokém a Anna provdaná Vodseďálková č. 79. Josef Wečerník a Josef Polouprutský. r. 1880 dne 13. července koupil Josef Wečerník od Josefa Polouprutského truhláře za 1300 zl. jeho polovici a Polouprutský si koupil č. 78.
Po smrti Josefa Wečerníka dne 13. listopadu 1895 ujala usedlost vdova Anna Večerníková. Tehdy na tom bylo 790 zl. 8 krejcarů dluhu a dne 5. července si vypůjčila z Obecního chudého ústavu 650 zl. na podíli třem zletilým synům. Dne 12. října r. 1901 ujal od matky Čeněk Wečerník rozen 19. 1. 1877 za 4 600 K (pohledávka Jaroslava Večerníka 627 zl). r. 1918 dne 22. ledna vyplatil Čeněk Wečerník Josefu a Čeňkovi Housovi č. 27 jejich pohledávku 1 350 K a dne 2. unora t. r. chudému ústavu 1300. r. 1910 přestavěl hoření světnici. Ve válce 1914 – 1918 byl dva roky v jednom kuse v bitevní čáře. Manželka Marie dcera France Žanty rolníka ze Stanová č. 32. Syn Jaroslav. Nynější výměna usedlostí 5 ha 77 a. Výměra původního gruntu 27 hektaru.